Předchozí
1 z 3
Další

Západní okruh

Plzeň

Už více než rok využívají řidiči z Plzně a okolí Západní okruh města. Přes tři kilometry dlouhý úsek byl slavnostně otevřen v únoru 2023 a náklady na jeho realizaci překročily 2 miliardy korun. Zásadní položkou, bez které by se projekt nemohl vůbec realizovat, bylo 1,5 miliardy korun z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci programu IROP. Stavebně náročný projekt měl od začátku své kritiky i zastánce. Původně byla totiž spojnice mezi severním předměstím města navržena jako čtyřproudá, ale nakonec zvítězila varianta se dvěma pruhy. Její nejsložitější a nejdražší součástí je přes jeden kilometr dlouhá estakáda přes údolí řeky Mže, jejíž samotná stavba stála půl miliardy korun.

Dnes Západní okruh ulevuje dopravně přetíženému centru města, kde se snížil počet projíždějících automobilů, prašnost i hluk a zvýšila se plynulost provozu. Užitečnost stavby pro automobilový provoz v Plzni ukazují i čísla. Podle průzkumů intenzit automobilové dopravy z jara loňského roku v severní části okruhu projíždělo přes 19 000 vozidel za den.

Západní obchvat Plzně odvedl z centra města značnou část automobilové dopravy.Západní obchvat Plzně odvedl z centra města značnou část automobilové dopravy.Zdroj: Deník/Pavel Bouda

„Největší pokles dopravy nastal na Karlovarské třídě v úseku Otýlie Beníškové – Lidická, a to o více než 7 200 vozidel za den, což je pokles o 13 procent. Doprava dále poklesla například na Lidické, Domažlické či Skvrňanské a v sadech Pětatřicátníků. Naopak nárůst počtu automobilů se nejvíce projevil na komunikaci Studentská,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar.

Západní okruh města Plzně se začal stavět v roce 2020 a přestože práce zkomplikovala například pandemie covidu-19 nebo krize spojená s válkou na Ukrajině a následné zdražování surovin a materiálu, projekt se podařilo dokončit v únoru 2023.

Součástí Západního okruhu je i kruhový objezd u Makra na jeho jižním konci. Ten ještě musí projít velkou stavební úpravou, protože narůstající dopravě po okruhu kapacitně nevyhovuje. Přestavba bude zahájena ještě letos. Odhadované náklady na jeho zkapacitnění křižovatky jsou odhadovány na 180 milionů korun.

V dlouhodobém horizontu je stále ve hře i rozšíření Západního okruhu na čtyři pruhy. „Odstraníme překážky budoucího rozšíření Západního okruhu na čtyři pruhy a pomáháme ŘSD i s přípravou dalších etap výstavby Východního okruhu, což musí zůstat v Plzni prvořadou prioritou,“ potvrdil Aleš Tolar.

Rekonstrukce kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce

Klatovy

Jeden z největších a zásadních projektů začal v březnu 2018 v Klatovech. Šlo o rekonstrukci kostela Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce v Klatovech, známého také jako jezuitský kostel, který je dominantou města vedle Černé věže na náměstí. Náklady na opravu byly necelých 102 milionů korun, z toho dotace z evropských fondů činila 86,1 milionu korun.

Podle plzeňského biskupa Tomáše Holuba přišly tehdy opravy v pravou chvíli. „Ještě nemluvíme o záchraně, nejde o havarijní stav, ale celková rekonstrukce je velmi nutná. Kdyby se neudělala, v budoucnu by se významně navyšovaly náklady, které by byly nutné, aby byl kostel znovu opraven. Jsem velmi vděčen, že jde o dílo, na kterém spolupracujeme i s městem,“ poznamenal Holub.

Součástí rekonstrukce kostela byly ještě další dvě fáze. Obnovy se dočkaly také varhany a rovněž byly zrestaurovány fresky na stěnách, které jsou velmi vzácné.

Zrekonstruovaný kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce v Klatovech.Zrekonstruovaný kostel Neposkvrněného Početí Panny Marie a sv. Ignáce v Klatovech.Zdroj: Deník

Velkou událostí bylo pro obyvatele také sundavání sochy z kostela z roku 1673. „Samotná Immaculata má více než tři metry na výšku a je úplně rozsypaná, protože kostel několikrát vyhořel. Téměř polovina zadní strany sochy není ani tvořená z kamene, ale dozděná z cihel,“ řekl Zdeněk Fučík, výkonný restaurátor a zároveň ředitel firmy, která opravu kostela prováděla.

Socha Panny Marie bez poskvrny počatá se již na kostel nevrátila, byla udělána její kopie, původní socha stojí na zahradě Charity v Klatovech. Kopie sochy je 3,5 metru vysoká a váží 7,5 tuny, podstavec 2,5 tuny.

Město Klatovy se k akci připojilo opravou schodů před kostelem a upravením Divadelní ulice.

Po třech letech, kdy se jezuitský kostel v Klatovech opravoval, se v něm opět konala mše, které se zúčastnili kardinál Dominik Duka a biskupové z Čech a Moravy, jelikož byli v té době v blízkém Nepomuku u příležitosti 300 let od blahořečení sv. Jana Nepomuckého.

Revitalizace prostranství před Horním nádražím

Karlovy Vary

Částkou 27,3 milionu přispěla Evropská unie z Integrovaného regionálního operačního programu na revitalizaci prostranství před Horním nádražím v Karlových Varech, které slouží jako strategický dopravní terminál. Nový dopravní uzel byl zprovozněn v září roku 2019 a esteticky doplnil tak zbrusu novou budovu vlakového nádraží, která byla dokončena o pár měsíců dříve.

V rámci úprav došlo na revitalizaci hlavní plochy před vstupem do nádražní budovy, parkoviště, které má nyní 62 stání, a příjezdových komunikací. Nové autobusové zastávky byly umístěny jinak, a to do středu komunikace. Ty jsou hodně výrazné stejně jako veřejné osvětlení. Plochu také doplnila fontána a nový mobiliář včetně přístřešku pro umístění kol.

Zrevitalizované prostranství před Horním nádražím v Karlových Varech.Zrevitalizované prostranství před Horním nádražím v Karlových Varech.Zdroj: Deník

Projekt podpořila Evropské unie na základě nevyhovující situace, kdy stav okolí Horního nádraží, a to jako uzel městské hromadné dopravy a železniční dopravy, neodpovídalo aktuálním standardům, a to především požadovanému komfortu cestujících.

Celkové náklady na tuto akci, s níž město Karlovy Vary začalo už na podzim roku 2018, činily 37 milionů korun. "Přičemž 85 procent činily dotace z Integrovaného regionálního operačního programu,“ uvedl při slavnostním otevření tehdejší náměstek primátorky Petr Bursík (ODS).

Autorem nové podoby prostranství byl architekt je Petr Franta, realizátorem společnost Videst. „Snažili jsme se, aby budova nádraží byla s terminálem opticky stejná,“ dodal tehdy Bursík.