„Balón měl za cíl vyletět do stratosféry a vynést tam biologické materiály. Šlo například o želvušky, semena pampelišky či arktickou řasu, kdy jsme zjišťovali, zda přežijí extrémní podmínky, což byl nízký tlak, nízká teplota až –60 stupňů Celsia, velké množství UV záření a kosmické záření. Poslali jsme tam i pingpongové míčky s dírou, kdy uvnitř byla různá semena jako hrášek, polníček a podobně. U nich budeme sledovat, zda po této cestě vyklíčí, nebo ne,“ vysvětlila Hamplová.

Biologický materiál dali do tří různých destiček, které měly šest políček. Jedna destička byla plastová a byla po celou dobu zavřená, druhá plastová se nahoře otevřela a třetí byla obalená alobalem, což mělo organismy teoreticky chránit před kosmickým zářením.

Podruhé poničená socha v ulicích Klatov.
Vandal opět řádil. Socha chlapce tentokrát přišla o obě ruce a byla povalena

Letěl jinak

Vše ale nešlo dle předpokladů, už start se zpozdil kvůli technickým potížím o 5,5 hodiny. Balón vypouštěli z Letkova u Plzně a dopadl u obce Veřechov na Horažďovicku, což nebylo úplně v plánu. Podle něj měl balón dopadnout na spojnici Blovic a Přeštic.

„Představa, že balón půjde rychle nahoru, praskne a v téměř bezvětrném počasí půjde rychle dolů, se nenaplnila. Začalo foukat a vše se změnilo. Zajímavé byly i odhady trackeru, kam by to mohlo spadnout – Plánice, Železná Ruda, Regensburg, Vodňany, Rakousko a nakonec to bylo Horažďovicko. Balón vylétl zhruba v 18.30 hodin a dopadl mezi druhou a třetí hodinou ráno. Naštěstí hned vedle silnice, takže jsme ho nemuseli složitě hodiny hledat někde po poli nebo po stromech. Problém nastal i v tom, že balón měl vyletět do 30 km, kdy bylo spočítáno, že se jeho latexový obal rozepne vlivem nízkého tlaku na takovou velikost, že praskne a začne padat dolů. Měli jsme tracker, pomocí kterého jsme živě sledovali data posílaná přístroji umístěnými pod balónem. Sledovali jsme tak GPS souřadnice, výšku a podobně, ale v 11 947 metrech se to zaseklo, zřejmě tam bylo softwarové omezení, takže jsme chytli opět data, až když klesl zpět do této výšky,“ uvedla studentka.

Projekt ji zaujal v létě na kempu v Pardubicích, kterého se účastnili lidé se zájmem o vědu a techniku. Je nadšenkyní do přírodních věd a ráda se všemu kolem nich věnuje.

Kniha Příběhy ze Šumavy v komiksech byla pokřtěna v Kašperských Horách. Jejími autory jsou Radek Drahný a David Škodný.
Šumava má svůj komiks, ukáže její historii i slavné osobnosti

Pokusy mají smysl

Na rozdíl od jiných lidí říká, že takové projekty mají velký smysl. „Lidé si asi běžně mohou říct, že to k ničemu není, ale je. Hraje to roli při dobývání vesmíru, kdy tímto stylem zjistíme, které organismy jsou schopné přežít bez toho, aby měly kolem sebe ochrannou atmosféru nebo byly zavřené v ochranném obalu. Můžeme zjistit, že pokud řasa přežije, tak máme zajištěnou výživu kosmické posádky. Potřebujeme organismy, které by byly schopné růst a množit se za co nejmenších energetických nároků. Kdybychom například vezli malý vzorek řas, který by se tam rozmnožil a byl by poživatelný nebo vyráběl kyslík, tak je to velká pomoc. Takže to smysl opravdu dává,“ uzavřela Hamplová.