Ocenění Cihláře velmi překvapilo a potěšilo. „Udělalo mi to velkou radost, vůbec jsem to nečekal,“ neskrýval radost a přiznal, že spisovatelství tak trochu podědil po svém otci, který ho už v dětství hodně ovlivnil. „Právě on ve mně probudil lásku k Šumavě, zájem o historii šumavského sirkařství a pivovarnictví. S ním jsem už jako kluk sdílel jeho zájmy a záliby a po jeho smrti jsem od něj tak nějak převzal pomyslný štafetový kolík. Ocenění, které jsem 15. září, v den mých 64.narozenin, v Praze převzal, patří rovným dílem i jemu.“ řekl.

Tomáš Cihlář začal psát po roce 2000 a již hodně toho vydal. Několik let shromažďoval podklady ke své první knize – encyklopedické publikaci Pošumavské pivovary, která vyšla v roce 2003. Následovaly Pošumavské sirkárny (rok 2004). Samostatné kapitoly o sirkařství má i v encyklopediích ŠUMAVA – příroda, historie, život a ČESKÝ LES – příroda, historie, život. V roce 2011 vyšlo druhé rozšířené vydání Pošumavských pivovarů. „V posledních letech pravidelně přispívám do časopisu Vítaný host na Šumavě, kam píši články a seriály o historii sirkařství a pivovarnictví na Šumavě. Nedávno například i o mém objevu dosud neznámé ‚vlčí jámy‘ v mochovských lesích, o historii chovu lososů v Sušici, o starých papírových pečetích a zálepkách, o sušickém sládkovi Theodoru Dollanském a další,“ představil svoji spisovatelskou práci Cihlář.