Jízdenky jsou dražší, na nádražích není, kam si zajít na toaletu, čekárny jsou špinavé a neútulné, po nástupištích se potloukají opilci a narkomani. Takové informace se scházejí v redakci Deníku. Rozhodl jsem se proto udělat sondu po nádražích na frekventované trati z Horažďovic – Předměstí do Klatov.

Prvním nádražím, které jsem navštívil, jsou Horažďovice předměstí. Jde o takzvanou uzlovou stanici, odkud se vlaky vydávají na cestu do Českých Budějovic, Prahy, Plzně, Klatov, Železné Rudy a Domažlic. Nádražní hala je čistá, stejně tak nástupiště. Na něm sídlí bufet, kde hladový a žíznivý cestující sežene ledacos k jídlu nebo pití. Pokud by si ale chtěl odskočit, má smůlu. WC je zamčené, tabulka na směně hlásá, že klíč je za poplatek k dispozici na pokladně. U okénka pokladny však čekám marně.

Další stanicí jsou Horažďovice. Na nástupišti potkávám cestujícího, který doslova nadává jako špaček. „Jezdím tady asi pět let a celou dobu je tady na dveřích nápis, že toaleta je dočasně uzavřená. Takže člověk musí za roh nebo to prostě vydrží," rozčiloval se Miroslav Svačina z Horažďovic. V čekárně jsou pouze lavičky, nejsou tam stoly. V rohu hučí nápojový automat, což je zde jediná možnost občerstvení. Venku na nástupišti je výlevka a u ní nepoužitelný kohoutek. Kdosi mu totiž zlámal ventil.

Mou další zastávkou je nádraží ve Velkých Hydčicích. Na první pohled je to tu jako v jiném světě. Budova je omítnuta brizolitem, čekárna je plná živých květin, všude je čisto. Na zdi visí diplom, který osvědčuje, že čekárna byla dříve hodnocena jako vzorová. A evidentně tady v nastoleném trendu pokračují. WC je i tady za poplatek, ale je čisté a je tady vše potřebné.

Zase dočasně uzavřeno

Studená sprcha přišla v Žichovicích. Tamní nádraží je na pohled omšelé, toalety jsou, podobně jako v Horažďovicích, „dočasně" uzavřené. Zdá se, že na zdejší lokální trati jde o tradici. Přede mnou je nádraží v Sušici. Na nástupišti je několik cyklistů, podle všeho se chystají na výlet na Šumavu. Toalety jsou zavřené, přístupné za poplatek. Ale osobní pokladna je zatažená závěsem a po pěti minutách čekání to vzdávám. Výdejna jízdenek slouží jako čekárna. Je zde obligátní nápojový automat a dostatek stolů a laviček. Přede mnou je nádraží v Klatovech. V obrovské hale je opět nápojový automat, toaleta je zamčená, klíče mi ochotně půjčí pokladní. Na nádraží je spousta prázdných nevyužitých prostor, bývalá restaurace a ČD centrum. Ve vestibulu je bufet, kde se cestující může občerstvit. Nástupiště bylo nedávno rekonstruované, ale proč je lavička kovová, nechápu. V zimě se na ní sedět nedá a slouží jen jako odkladiště tašek.

Sonda mě příliš neuspokojila. Ačkoli nejlevnější jízdenka pro dospělého stojí 11 korun a na železniční dopravu doplácí nemalé peníze kraj, dráhy nejsou s to, umožnit cestujícím ani bezplatnou toaletu. (Alespoň tam, kde nejsou dočasně uzavřené.) Možnost občerstvení je omezená, co si s sebou cestující nepřinese, jako by neměl. Opilce ani narkomany jsem sice nepotkal, ale z vlastní zkušenosti vím, že se na nádražích pohybují.

Co na to dráhy?

„Uzavřená WC jsou ve stanicích, kde bylo jejich využití minimální. U některých by byla nutná rekonstrukce, na kterou v současné době České dráhy nemají finanční prostředky. Cestující mohou využít toaletu ve vlaku. Platba za použití WC je logická. České dráhy musí platit za energie, vodu a WC je třeba také uklízet, takže důvody jsou ekonomické. Poplatkem jsou alespoň částečně kompenzovány náklady," konstatovala drážní mluvčí Radka Pistoriusová.