„Rakouské chutě jsou velmi podobné těm českým, protože rakouská kuchyně se dá právem nazvat i českou. Za monarchie bylo hodně českých kuchařek a hospodyň v Rakousku a tamní obyvatele naučily vařit,“ řekl Deníku majitel a ředitel společnosti Hans Peter Spak, který se narodil ve Vídni, ale v žilách mu koluje i kapka české krve, neboť rodiče jeho babičky pocházeli z Čech. Dodal, že poslední roky mají Češi zájem o zdravější či vegetariánské produkty. Stejně jako v zahraničí je u nás stále větší poptávka po výrobcích bez chemických konzervantů a barviv.

Bývalá budova rehabilitace čeká ne demolici.
Klatovské nemocnici nestačí kapacita, mohli by přistavět chybějící pavilon

„Chutě Čechů jsou specifické. Máme radši sladší chutě, třeba u některých omáček či majonéz. Dále jsme v Čechách velmi citliví na žluklé chutě, na rozdíl třeba od Italů či Švédů, kteří dokud to není lehce žluklé, říkají, že je to divné. To my nechápeme,“ doplnil provozní ředitel sušického Spaku Čeněk Kohoušek.

Svoje výrobky vyváží Spak do více než deseti zemí, především do Rakouska, Itálie či na Slovensko, ale nově i do Albánie či do USA. Někde mají hodně specifická přání. „V posledních letech nás překvapil požadavek na velmi atypickou tatarskou omáčku, pokud se to takto dá vůbec nazvat, ze Švédska. Tam ji chtějí zároveň výrazně kyselou a výrazně sladkou. To je velmi zajímavá chuť, která je v Čechách absolutně nezvyklá, tady by se nejedla,“ dodal Kohoušek.

Spak Sušice
Spak Sušice má zhruba 140 zaměstnanců, denně vyrobí na třech linkách asi 60 tun výrobků. Těch nabízí stovky druhů. Zhruba třetina produkce jde na domácí trh, zbytek na export. Firma je trvale zisková, v následujících letech plánuje výstavbu nového výrobního a skladovacího objektu.

Produkty na přípravu svých výrobků dováží Spak prakticky z celého světa. „Jeden čas jsme například brali vaječné žloutky ze Spojených států. Hlavní surovinou pro nás je ale rajčatový protlak, který nám na zakázku vyrábějí v Itálii. Další významnou surovinou je řepkový olej, který si necháváme dělat tady v Čechách,“ uvedl Kohoušek s tím, že firma se snaží podporovat i další tuzemské dodavatele.

Kohoušek přidal i několik praktických rad. Například že neotevřenou majonézu nemusíte mít v ledničce nebo že se nemusíte bát sníst kečup po uplynutí doby minimální trvanlivosti.

Miloš Bešta.
Legenda klatovského metalu začínala s houslemi