Oslavy Dnů evropského dědictví v Klatovech byly pojaty poměrně velkolepě, a tak na nich nemohl chybět ani Deník. V rámci reportáže jsem se poptal představitelů města, proč oslavy vypadají právě takhle a jestli se v nich bude pokračovat i příští rok, a samozřejmě, jak už to bývá, jsem se i náhodně vybraných lidí zeptal, jak se jim to líbí. A protože jsem si všiml i propagačních stánků města, napadlo mě, že by mohlo být zajímavé čtenáře informovat, zda si lidé kupují předměty k výročí Klatov a pokud ano, tak o co je zájem. Já hlupák! Jak jsem vůbec mohl chtít zvědět tak zásadní informaci od dívky, která ve stánku byla! „To já říci nemohu, musela by to schválit paní vedoucí,“ odkázala mě do patřičných mezí. Správně! Vždyť za každým rohem jistě číhá zákeřný starosta z jiného města, aby tak zásadní informaci, jestli je větší zájem o hrneček nebo propisku s logem Klatov, okamžitě využil, vrhl se na správný sortiment a jeho město se pak kolem Klatov prohnalo jako ferrari kolem trabantu. A to přece nikdo z nás, hrdých Klatovanů, nechce. Takže jen tak dál, odbore školství, kultury a cestovního ruchu!