„Vyrazil jsem na svá osvědčená místa, na která můžu klidně jít v noci s baterkou a vím, že najdu,“ řekl Deníku spokojený houbař a dodal: „Všude ještě houby nerostou, je třeba vědět, kam jít.“


Na houby chodí od mládí, některá místa zná už od svého otce. „Sbírám hlavně hřibovité houby, jako křemenáče, kozáky nebo hříbky, klouzky, bedly na řízky, ryzce, lišky nebo muchomůrku růžovku,“ vyjmenoval Keliš své oblíbené druhy. U muchomůrky růžovky, známé také jako masák, přidává varování před možností záměny s prudce jedovatou muchomůrkou tygrovanou: „Masáky by měl sbírat pouze člověk, který tuto houbu opravdu bezpečně pozná.“

K uchovávání hub používá mrazák, kterým nahradil dříve oblíbené sušení: „Zamražené syrové houby vydrží až tři čtvrtě roku a stále chutnají jako čerstvé.“ Na téma kuchyňské úpravy hub uvedl sušický houbař „klasická“ houbová jídla jako je smaženice, houbová omáčka, řízky, houbový guláš nebo „dršťkovou“ polévku z masáků a přidal jednu specialitu, škvarky z bedel: „Klobouk bedly nakrájíme na kostičky a usmažíme.“