Pokud ministr životního prostředí Petr Hladík splní vše, co slíbil v pátek na Modravě, mohou milovníci Šumavy vyndat z ledničky šampaňské. Hladík, který na Šumavě jednal nejen s představiteli tamního národního parku, ale i s politiky od celostátní přes krajskou až po regionální úroveň, řekl, že situace je příznivá k tomu, aby mohl být příští rok otevřen Modrý sloup, o jehož zpřístupnění roky usiloval například známý Šumavák Emil Kintzl. Ministr také uvedl, že ač NP Šumava má demoliční výměr na Roklanskou chatu, tak stavba, za jejíž záchranu byla i petice, k zemi nepůjde, ale bude zakonzervována. Ředitel NP Šumava Pavel Hubený doplnil, že ale není ale vyloučeno, že na místě zůstane jen kamenná část chaty a dřevěné historické části budou přesunuty jinam, možný je i vznik repliky.
„Stoprocentně jsme se dnes při jednání shodli, že naší prioritou je znovuotevření Modrého sloupu. Správa národního parku, stejně jako ministerstvo životního prostředí, pro to dělají maximum. Zásadní pozitivní zprávou je, že po pěti letech se zvedla populace tetřeva hlušce ze zhruba 610 kusů na 870,“ konstatoval ministr Hladík s tím, že právě tento růst populace ohroženého ptáka by mohl umožnit zpřístupnění Modrého sloupu, a to Luzenským údolím, samozřejmě jen v konkrétním ročním období. „V ideálním případě bychom se tam mohli vydat už za rok,“ řekl Hladík. „Už jsme zadali zjišťovací řízení a čekáme na výsledek. Koncem listopadu by mělo být jasno, zda bude cesta na Modrý sloup otevřena již příští rok,“ doplnil ředitel NP Šumava Pavel Hubený. To by potěšilo, stejně jako řadu turistů a představitelů šumavských obcí, i prvního muže Modravy Jaroslava Doležala. „Já vždy říkám, že od roku 1948 tu máme pořád stejný režim. Takže bychom to pochopitelně uvítali,“ řekl starosta s úsměvem.
Může vzniknout replika
Co se týče Roklanské chaty, ministr Hladík prohlásil, že dle znaleckých posudků má řadu nepůvodních prvků. „Nechceme ji zbourat, ale je neudržitelné nechat ji v současné podobě. Bude proto vypracován projekt na její konzervaci. Ta bude zrealizována v horizontu dvou, tří let, jak to umožní povolovací procesy,“ konstatoval Hladík. Odhadl, že by sanace mohla přijít zhruba na stejné finance, jako by vyšlo její zbourání, tedy cca milion korun. Nevyloučil, že jednou, po změně klidových území, se budou moci turisté se k chatě dostat, ale teď to rozhodně není na pořadu dne.
Pokud se tak třeba za 20 let stane, je otázka, jak v té době bude chata vypadat. „Jsou dvě varianty konzervace cenných stavebních částí objektu. Jedna je konzervovat vše na místě, druhá konzervovat na místě je zděné věci a zajímavé dřevěné prvky konzervovat mimo a uskladnit je do doby, než se rozhodne, co bude dál. Zda se vrátí, nebo budou použity například na stavbu repliky někde jinde. Na místě by tak zůstaly jen zakonzervované kamenné prvky,“ vysvětlil Hubený.
Už byl demoliční výměr
Roklanská chata nebyla vystavěna Klubem českých turistů, jak se původně tvrdilo, ale podle mluvčího NP Šumava Jana Dvořáka to bylo v roce 1936 či 1937 tehdejší správou lesů z Třeboně, která ji využívala pro své zaměstnance (nezaměňovat s hájenkou, o které psal i Klostermann a která je zbořena). Po 2. světové válce se chata ocitla v zakázaném pohraničním pásmu a sloužila pohraničníkům. V roce 1991 ji dostal do péče nově vzniklý NP Šumava, který ji opravil. Jenže pak k ní turistům de facto znemožnil přístup. Jít k ní je z české strany legálně možné pouze v rámci programu Průvodci divočinou a legálně se tam už od loňska jít nedá ani z německé strany.
V roce 2022 správa národního parku potvrdila, že chce chatu zbourat. Důvodem byla dřevomorka a kritický stav objektu. Vzedmula se vlna odporu. Vznikla petice proti zbourání, kterou podepsaly tisíce lidí. Vloni v lednu svitla naděje, že chata k zemi nepůjde. Stavební úřad Městského úřadu Kašperské Hory totiž zamítl šumavskému parku žádost o demolici objektu. Jenže NP Šumava se odvolal ke Krajskému úřadu Plzeňského kraje (KÚPK) a ten vydal rozhodnutí, že správa parku může chatu zbořit. NP získal potřebný demoliční výměr, ale než se do bourání, na němž trval, mohl pustit, vložil se do věci ministr životního prostředí Petr Hladík, který při loňské červencové návštěvě Šumavy uvedl, že bourání Roklanské chaty rozhodně není na pořadu dne. Po roce se teď na místo vrátil, aby potvrdil, že stavba bude zakonzervována.
