Esem má být studie, která říká, že impozantnímu ptákovi nijak výrazně nevadí přítomnost turistů či pracujících lesníků. To může být pro NP Šumava důležitý argument, například až se bude letos spolu s Národním parkem Bavorský les snažit prosadit znovuotevření hraničního přechodu Modrý sloup. Letos chtějí oba parky obnovit průchod z Březníku Luzenským údolím na Modrý sloup, což je ale dlouhodobě trnem v oku ekologických aktivistů. A jejich hlavním argumentem je právě ochrana tetřeva.

O tetřevu hlušci se někdy mluví jako o erbovním ptáku Šumavy, neboť tam žije asi 90 procent jeho populace v České republice. Jeho výskyt ale prošel dramatickým vývojem. Zdá se, že nejvíce tetřevů bylo na Šumavě na přelomu 19. a 20. století. Například v letech 1880 – 1910 bylo na Šumavě v panství Český Krumlov a Vimperk zastřeleno více než 2700 tetřevů. Naposledy byl tetřev na Šumavě zastřelen roku 1978. V tu dobu bylo na Šumavě jen něco okolo sto tetřevů. Od té doby jeho populace stoupá.

I to se uvádí ve studii, jejíž vypracování si zadala Správa Národního parku Šumava (NPŠ). Zajímalo ji, do jaké míry ovlivňují populaci tetřeva lesnické činnosti, přítomnost turistů, ale také jak se může promítat změna biotopu po kůrovcové kalamitě do života tohoto ptáka.

Pro studii, kterou vypracoval kolektiv autorů, byla důležitá nálezová databáze o výskytu tetřeva, kterou NPŠ naplňuje od roku 2006. Data o skutečném a monitorovaném výskytu tetřeva byla zasazena do prostředí turistických tras a lesních porostů, kde se konaly lesnické činnosti.

Ani pily nevadí

„Z výsledků je patrné, že 40 procent záznamů o výskytu tetřeva je do 300 metrů od turistických tras. A to i takových, po kterých putují turisté celou existenci NP Šumava. Ze společného výzkumu NP Šumava a NP Bavorský les je nám známo, že tetřev v blízkosti turistických tras je více stresován, nicméně se zdá, že tento stres nemá vliv na snižování počtu populace tetřeva v regionu,“ řekl náměstek ředitele NPŠ Jiří Mánek.

„Výsledky studie nás nikterak nepřekvapují, pokud jde o schopnost tetřeva žít v prostředí, kde se konají lesnické práce. Studie tak jen potvrdila poznatky, které po mnoho let znají a evidují naši provozní lesníci. Pro nás je důležité, že se tetřev vrací i na místa, kde například zněly motorové pily,“ doplnil další náměstek ředitele Tomáš Fait.

Suchý les je pro tetřevy nebezpečný

Spoluautor studie Jozef Dúha, který se tetřevům věnuje už desítky let, se ve studii zabývá také biotopovými nároky tetřeva a jeho ekosystémovými souvislostmi. Například je velmi zajímavé, jak je důležitá bílkovinná složka potravy pro tetřeví kuřátka, která tvoří až 90 procent jejich potravy. Velmi důležitou součástí potravy jsou mravenci.

Po rozpadu lesního porostu dochází k přehřívání ekosystému, včetně půdy. Mizí hmyz žijící v půdě, který je zdrojem potravy tetřevích kuřat, a ta se stávají zranitelnější a mohou je snáze ulovit predátoři.

„Krásný případ narušení potravního řetězce, který souvisí s rozpadem stromového patra a má negativní dopad na tetřeva, má souvislost právě s mravenci. Osádka silného mravenčího hnízda zkonzumuje v sezóně miliony kusů hmyzu, stejně jako asi 300 až 400 litrů medovice mšic. Pokud odumře stromové patro, změní se teplotní a vlhkostní podmínky, s těmi mizí mšice, následně mravenci a ve finále to má negativní dopad na tetřeva. To jsou souvislosti, o kterých se dosud nehovořilo,“ řekl Mánek.

Bude konference

Přes odborná fakta uvedená ve studii si tato podle vedení NPŠ nedělá ambice být vědeckým dílem. „Jde o statistické vyhodnocení skutečných nálezů tetřeva v souvislostech. Téma tetřeva si určitě zaslouží víceoborový pohled tak, aby nám byly známy všechny skutečné souvislosti. Proto chceme na konci června uspořádat dvoudenní tetřeví konferenci, na kterou chceme pozvat všechny, kdo o to projeví zájem,“ uzavřel ředitel NP Šumava Jan Stráský.