Díky její pečlivé práci je mohou hudebníci hrát. A díky tomu se zúčastnila i soutěže mladých vědců, která se konala na Tchaj-wanu. Co vše se jí podařilo a co zažila na Tchaj-wanu, jsem si s ní povídala během rozhovoru.

Zúčastnila jste se jako jedna ze dvou zástupců České republiky soutěže na Tchaj-wanu, o jakou šlo soutěž?

Soutěž Taiwan international science fair (TISF) se konala v hlavním městě Taipei. Tato soutěž umožňuje mladým vědcům z desítek zemí soutěžit s projekty ve třinácti kategoriích, letos bylo v soutěži více než 200 projektů. Kromě samotných soutěžních pohovorů soutěž zahrnuje spoustu aktivit, jako modelovou schůzi OSN, cultural tour and cultural night a další aktivity. Z každé země se mohou zúčastnit dva soutěžící, kteří se umístili na předních pozicích v celostátních kolech svých národních vědeckých středoškolských soutěží. V mém případě šlo o vítězství v národním kole SOČ (středoškolská odborná činnost) v kategorii Teorie kultury, umění a umělecké tvorby a následném výběru ze skupiny doporučených prací z národního kola ze všech kategorií. Pro tento výběr jsme museli vytvořit a prezentovat poster o naší práci v anglickém jazyce. Můj projekt byl zařazen do kategorie Behaviour and social science. Soutěži předcházelo intenzivní a časově náročné plnění všech požadavků organizátorů soutěže, jako vytvoření nových posterů v anglickém jazyce, odeslání článku o práci v rozsahu 30 stran a mnoho dalších věcí.

Zadržené sáčky u dealera z Klatov.
Starší muž v Klatovech prodával i rozdával pervitin, teď skončil ve vazbě

O čem pojednávala vaše práce?

Soutěžila jsem s prací „Two Klatovy copies of Šimon Brixi's Domine ad Adjuvandum me festina and his time“, tedy „Dva klatovské opisy Šimona Brixiho Domine ad Adjuvandum me festina a jeho doba“. Hlavním úkolem byla spartace dvou opisů barokních skladeb, které byly nalezeny na kůru klatovského arciděkanského kostela, nyní jsou uloženy ve Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše v Klatovech. Dalším úkolem bylo nalezení nových informací o autoru skladeb Šimonu Brixim, jejich opisovatelích. Neměla jsem originály skladeb, ale dobové opisy, jimiž byl klatovský regenschori Joannes de Deo Venceslaus Flasska a domažlický regenschori Joannes Joseph Hoffmann. V neposlední řadě jsem hledala nové informace i o samotném hudebním pramenu, tedy původ notového papíru atd. Nakonec jsem skladby zasadila do kulturně-historického kontextu barokní doby i zdejšího regionu, aby měl čtenář a případný interpret skladeb širší povědomí o souvislostech. Z jednotlivých partů skladeb, které se dochovaly, jsem vytvořila partituru pro dirigenta a následně i party pro jednotlivé hudebníky. Skladby jsou tedy nyní připravené pro nastudování a snad je v blízké budoucnosti také uslyšíme.

Co vás přivedlo k tématu barokní hudby?

Volba tématu pro mě byla jednoduchá. Hudbě, a především té barokní se věnuji dlouhodobě. Hraji na klavír a na zobcové flétny, které zažily vrchol své slávy právě v době barokní. Za starou hudbou pravidelně jezdím na Mezinárodní letní školu staré hudby do Valtic. V minulém roce jsem také začala zpívat ve sboru Kolegium pro duchovní hudbu, kde se věnujeme především staré liturgické hudbě. Vedoucí Kolegia Vít Aschenbrenner mi byl při psaní práce oporou a zásadním poradcem, tímto mu za cenné rady a pomoc moc děkuji.

Železná Ruda
Železná Ruda je úspěšná při získávání nových pozemků pro výstavbu

Co pro vás taková soutěž znamenala?

Byla pro mě obrovskou zkušeností. Poprvé jsem se dostala do vědeckého prostředí, kde každý je odborníkem na svůj obor, a přesto je každý otevřen novým informacím a většinou jsou všechny obory posuzovány na stejné úrovni. Na TISF jsme přednášeli o své práci i široké veřejnosti, v rámci prezentace v národním vědeckém centru za námi chodili nejen studenti a odborníci z různých států. Moje práce zaujala mezinárodního ředitele anglického časopisu Journal4youth, se kterým jsem domlouvala vydání článku o mé práci. Soutěž samozřejmě byla i střetem kultur mnoha zemí, seznámila jsem se s lidmi z celého světa a nejvíce samozřejmě s kulturou Tchaj-wanu, za což jsem velmi vděčná. V neposlední řadě bylo zajímavou zkušeností i to, že jsme celý týden komunikovali pouze v angličtině, a to i o vědeckých tématech. Nakonec jsme spolu mluvili anglicky i já a druhý soutěžící z ČR, protože vždycky byl s námi někdo, kdo česky nerozuměl.

Co jste tam prožívala?

Většinu času na místě jsme byli v místním science centru, kde probíhala celá soutěž a doprovodné akce. Celý pobyt trochu komplikovala místní covidová opatření, zejména nošení respirátorů ve vnitřních prostorách, od kterých už jsme si doma již rádi odvykli. Zúčastnili jsme se slavnostního zahájení soutěže, kde jsem se za Českou republiku představila v laboratorním plášti pomalovaném vlajkou a symboly typickými pro ČR. V rámci slavnostní zahajovací večeře jsme byli mile potěšeni, neboť zazněly i skladby Antonína Dvořáka a Josefa Suka, na což jsme byli samozřejmě hrdí. Příjemným zpestřením byla i culture night, kde jsme představili českou kulturu zvesela, tancem polky a mazurky v našich krojích, já jsem měla kroj přímo klatovský. Velice zajímavé bylo i poslechnout si představení prací dalších účastníků soutěže. Je úžasné, jak byly všechny práce zajímavé a velice rozdílné.

Ilustrační foto.
Člena nechvalně známé rodiny chytili za volantem 27x, dojel až do vazby

Čemu byste se do budoucna ráda věnovala?

Do budoucna bych se chtěla dál co nejvíce věnovat hudbě. V letošním roce maturuji na klatovském gymnáziu. Hudbu bych chtěla dál rozvíjet na konzervatoři, kam jsem na zobcovou flétnu přijatá, a také oboru hudební věda na FF UK, kam se budu hlásit. Samozřejmě bych se chtěla hudbě dál věnovat především aktivně, tak uvidíme, co si pro mě budoucnost připraví, ale dál bych chtěla rozvíjet i vědecké bádání o staré hudbě.