Návštěvníkům hradu Kašperk se v minulých dnech naskytla neobvyklá podívaná. Na střeše východní věže mohli za pěkného počasí spatřit muže visící na horolezeckých lanech.


Jde o věž, jejíž střecha byla zničena v lednu minulého roku orkánem Kyrill. „Nový krov a střešní krytinu jsme nainstalovali v srpnu a září loňského roku. V současné době, zhruba po roce, impregnujeme šindelovou střešní krytinu proti houbám, plísním a dřevokaznému hmyzu. Tyto práce provádíme pomocí horolezecké techniky,“ popsal kastelán Zdeněk Svoboda náplň práce horolezců a dodal: „V rámci těchto prací se kontroluje i upevnění hromosvodu."

Nový krov východní věže je podobný tomu původnímu, je však pevnější. „Předešlou konstrukci krovu jsme vlastně zkopírovali, částečně jsme její zbytky i využili. Navíc jsme do ní vložili zpevňující prvky, díky kterým je nyní dostatečně tuhá a myslím si, že kdyby přišel další Kyrill, tak větru v pohodě odolá,“ uvedl projektant firmy, která na Kašperku provádí opravy, Martin Volejník a vysvětlil zničení staré střechy: „Předchozí krov měl drobné konstrukční nedostatky, které zapříčinily, že poryv větru prolomil jednu stěnu střechy a potom už proletěl v podstatě jako dělová koule.“


Kromě natírání střechy věže jsou prováděny současně i opravy severní palácové stěny. „Opravujeme spárování, bývalé okenní otvory a doplňujeme vypadlé kameny. Jedná se hlavně o zajištění původních částí gotické architektury, jako jsou původní sedátka v gotických oknech, zpevňujeme původní žulové ostění a jsou konzervovány původní cihly a kamenné zdivo,“ vyjmenoval kastelán Svoboda práce prováděné na stěně paláce.


Složitost oprav středověké architektury přiblížil projektant oprav Volejník: „Je to složité v tom, že člověk by si měl při projektování uvědomit, kam až může při rekonstrukci zajít. Právě při dozdívání nebo doplňování je velmi důležité odlišovat třeba i jednotlivé spáry podle doby vzniku. Kolikrát jsou to věci, které ani nejsou vidět, ale jsou důležité z hlediska poznání pro budoucí generace. Až přijde po nás nějaký odborník, aby mohl jasně říci: “Toto je 14. století, tohle 15. století. To je vlastně takové motto památkové péče. Když přijdete k opravené části, tak byste neměli poznat, že se na tom místě něco opravovalo. Proto se tomu také říká konzervace.“ Podle Volejníka je pro restaurátora nejlepší výsledek, když návštěvník řekne: „Vždyť se tady vlastně nic neudělalo.“


Celková cena oprav, které jsou prováděny za normálního provozu hradu, bude podle kastelána Svobody přibližně půl milionu korun.