„Pár sokola se už několik let pokouší hnízdit na skalní stěně v západní části šumavského parku. Ani v loňském roce se mu ale na tomto místě nepovedlo odchovat mladé. Úprava hnízdiště znamená větší šanci, že se mu letos podaří úspěšné vyhnízdění,” vysvětlil mluvčí NPŠ Pavel Pechoušek. „Sokol začíná s inkubací snesených vajec (udržování vajec ve správné teplotě a vlhkosti) již během března. V tu dobu na Šumavě panují extrémní klimatické podmínky, které spolu s dalšími faktory, jako je ohrožení predátory či rušení hnízdících ptáků člověkem, ovlivňují úspěšnost jeho hnízdění,“ doplnil ornitolog z oddělení ochrany přírody a výzkumu NPŠ Tomáš Lorenc.

Právě predátor se stal letos pro mláďata sokola osudným. Ulovila je pravděpodobně nějaká lasicovitá šelma, zřejmě kuna lesní nebo norek americký. „Pomocí lan jsme vyšplhali do výšky zhruba deseti metrů, kde jsme hnízdo upravili tak, aby bylo více chráněné vůči predátorům,” informoval vedoucí Informační a strážní služby NPŠ Petr Šrail.

Pro sokola stěhovavého, který patří mezi zákonem chráněné druhy a je zařazen podle zákona o ochraně přírody a krajiny i do červených seznamů mezi kriticky ohrožené druhy, je Šumava historickou i současnou hnízdní oblastí.

Vývoj populace sokola prošel v minulém století značnými změnami. Ještě v 50. letech minulého století hnízdil sokol stěhovavý běžně na všech vhodných místech na našem území i jinde ve světě. V průběhu šedesátých let z naší přírody téměř vymizel. Jak se později ukázalo, hlavní příčinou bylo používání pesticidů, například DDT, a pronásledování člověkem. Dnes se ale situace zlepšuje.

„Praktická ochrana spočívá převážně ve zvětšování nabídky hnízd a stabilizaci známých hnízdišť. Důležitá je úprava hnízdišť, zvyšování jejich bezpečnosti a komfortu vůči klimatickým vlivům a vůči predátorům. Tyto aktivity výrazně přispívají k úspěšnému hnízdění, vyvedení mláďat, a tím k zvyšování početnosti tohoto vzácného druhu,“ vysvětlil David Melichar z organizace Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko.