Požár slovenského hradu Krásna Hôrka vyvolal obavy, jak by vypadal boj s plameny na hradech na Klatovsku. Hasiči i kasteláni neskrývají, že někde by byl zásah velmi komplikovaný, a to přesto, že se hasiči snaží boj s požárem na hradech nacvičovat. „Požár si nedovedu představit ani v nejhorším snu,“ přiznává například kastelán Kašperku Zdeněk Svoboda.  Právě tento hrad by asi skutečně dopadl nejhůře, je tam totiž obrovský problém s dopravou vody. „Každá památka je něčím specifická a něčím náročná pro zásah v případě ohně. Například Velhartice jsou hradem s velkým množstvím dřevěné hmoty a šindelem na střeše. V případě vypuknutí požáru by se oheň šířil obrovskou rychlostí,“ upozorňuje krajská mluvčí hasičů Pavla Jakoubková, že ani jinde by nebyl zásah jednoduchý.

Největší obavy mají na hradě Kašperk

Největší obavy z plamenů mají zřejmě na Kašperku.  „Hasičská auta na nádvoří nedojedou, protože se tady neotočí, žebříky by asi nestačily k tomu, aby se hasiči dostali přes zdi nebo na věž,“ řekl Svoboda s tím, že vodní zdroj mají ve dvou rybníčcích a v hradní cisterně na nádvoří. Navíc po celém areálu hradu jsou rozmístěny hasicí přístroje a všude platí přísná bezpečnostní opatření.  „Na Kašperku máme stejné šindelové střechy, jako měl slovenský hrad  Krásna Hôrka. Myslím si ale, že s hasicími přístroji bychom požár střechy hradu a věží jen těžko zdolali. Máme tu hodně dřeva a soustavu trámů,“ posteskl si Svoboda.

Švihovský hrad  má zabezpečeny proti požáru jen hospodářské a správní budovy, kde jsou elektronické hlásiče požáru. Samotný hrad včetně expozicí, střech a depozitáře není nijak zabezpečen a na protipožární opatření si musí ještě počkat. „Požáru se ale nebojíme. Myslím si, že u nás v expozicích požár vzniknout nemůže. Jinak náš hrad stojí v blízkosti města, máme vodní příkop, řeku, máme zde přístupovou cestu kudy se hasiči dostanou až k samotnému hradu. Pravidelně se zde konají hasičská cvičení, takže si myslím, že jsme na případný požár připraveni.  Přesto nic nenecháváme náhodě a na rozšíření protipožárních opatření se postupně pracuje,“ uvedl švihovský kastelán Lukáš Bojčuk.

Národní památkový ústav Plzeň klade podle svého mluvčího Davida Růžičky velký důraz na pravidelná cvičení hasičských profesionálních i dobrovolných sborů na svých objektech. „Pravidelně se cvičení konají na všech našich památkách, jako je Švihov, Velhartice a další. Cvičíme i stěhování depozitářů a nebo záchrany osob z věží. Školíme pravidelně také naše zaměstnance, prověřujeme zabezpečovací protipožární techniku,“ vysvětlil  Růžička.

Požár by byl velký problém

Hasiči přiznávají, že pravidelná cvičení, při nichž prověřují vše potřebné, ukazují, že zásahy na hradech by byly často velmi komplikované. „Největším problémem při likvidaci požárů je jejich poloha. Objekty se stavěly tak, aby se dobyvatelům při pohledu na cestu, výšku výstupu a hradby ani dobývat nechtělo,“ říká s úsměvem Jakoubková a dodává, že tomu odpovídají i přístupové cesty. Bývají strmé, úzké. Dalším problémem bývá vstupní brána. Jsou lokality, kam by velká hasičská technika měla problém se dostat. A v neposlední řadě je komplikací i nedostatek vody. „V objektech sice bývají hydranty, ale ty nestačí tlakem. Posloužily by k likvidaci požáru menšího rozsahu. Takže se vše řeší buď dálkovou dopravou vody, nebo kyvadlovou dopravou vody. Hasiči však při cvičeních zjistili, že do 15 minut od nahlášení události jsou schopni dopravit na místo dostatečné množství vody, aby se požár lokalizoval,“ uklidňuje všechny Jakoubková. Pokud nebudeme hovořit o konkrétní památce, ale o konkrétní místnosti nebo prostoru, pak nejkomplikovanější zásah by byl v depozitářích a půdních prostorách.

Na Klatovsku v posledních letech k velkému požáru hradu nedošlo. Zatím poslední požár památky v Plzeňském kraji vypukl 20. dubna 1995, když hořel Chodský hrad. Škody se tenkrát vyčíslily na 30 milionů korun, hasiči uchránili hodnoty ve výši 20 milionů korun. Příčinou byla nedbalost při manipulaci s otevřeným ohněm.