Rychty byly společenstvím samostatných lesních dvorů. V obec, rychtu, tyto dvory spojovalo většinou společné údolí. Hustota osídlení byla velmi malá, například rychtu Stodůlky, na jejímž území Srní leží, s rozlohou přes 23 tisíc hektarů tvořilo pouze třináct statků.

Stará rychta Stodůlky se rozkládala na západním svahu hory Křemelná a nad levým břehem stejnojmenného potoka. Původně měl v tomto prostoru sedlák Šimon, asi z hartmanické strany Křemelné, stodoly na seno. Vznikající osada byla v roce 1614 pojmenována Šimonovy stodoly a o tři roky později přejmenována na Stadlergericht (Stodůlky).

Zemědělské osídlení na pravém břehu Křemelné se objevilo až počátkem 17. století, kdy vznikly Vysoké Lávky na staré Vintířově stezce.

Nové osady

Rozvoj osídlení se zrychloval po roce 1700. 13. října 1710 koupilo osm sedláků ze staré rychty Stodůlky kus lesnatého území na pravým břehem Křemelné a založili obec Sedlo. Osídlení se pak rozšiřovalo po Sedelském vrchu až dolů k Vydře a Stillseifenskému potoku.

Mnoho nových osad vzniklo za kněžny Eleonory Mansfeldové, která levně koupila rychty Stodůlky a Stachy v roce 1731 po úpadku předchozího majitele rytíře Karla Richarda ze Schmidlinů.

Kolem poloviny 18. století požádal rychtář původní rychty Stodůlky Wilibald Hofmann kvůli svému věku a zdravotním problémům kněžnu Mansfeldovou o ustavení druhého rychtáře pro nové osady. Ta potom jmenovala pomocného rychtáře a novým osadám se začalo říkat Stodůlský Podíl, název se pak uchoval v oficiálním tvaru Stodůlský Podíl – I. díl až do 20. století.

Nové osady byly přifařeny ke kostelům v Rejštejně a v Dobré Vodě. Přibývající obyvatelstvo vyžadovalo školu a kostel.
Protože se obyvatelé osad nemohli dohodnout na umístění školy, rozhodla tehdy krajská komise, že škola pro osady Sedlo, Srní, Hrádky a Zelenou Horu bude na jejich náklady zřízena v Sedle.

Škola

Škola, ve které byla jedna třída pro žáky a byt učitele, byla postavena v roce 1787. V této škole, která stála nedaleko kašny v Srní, se učilo až do roku 1836, kdy byla dána do užívání nová dřevěná jednopatrová škola. V nové budově byla i stáj, učitel míval propachtováno značné množství zemědělské půdy a mohl vlastnit až dvanáct kusů hovězího dobytka.

Protože tehdy nebyl u kostela hostinec, čepovalo se v bytě učitele pivo i lihoviny, pořádaly se křtiny a pohřební hostiny. V roce 1865 začala na stejném místě stavba nové školy, která byla hotova o rok později (tzv. německá škola, dnes je už zbořena, na jejím místě stojí dům č.p. 18). V době stavby se vyučovalo v obecním hostinci.

1. září 1925 byla v Srní otevřena česká škola, do které chodily většinou německé děti, aby se naučily česky.

Kostel

Stavba kostela byla povolena císařem Josefem II. v roce 1788. O místě stavby musela opět kvůli sporům osad rozhodovat krajská komise, pro kostel byl nakonec určen pozemek na katastru obce Sedlo, která jej pak na věčné časy darovala církvi. Dřevěný kostel byl vysvěcen roku 1789 sušickým děkanem Prokopem Hauerem.

Stavba nebyla provedena příliš kvalitně, a tak byl již v roce 1804 položen základní kámen nového kostela. V roce 1806 pak nový kostel Nejsvětější trojice vysvětil biskup Johann Prokop von Schaftgottsche.

U kostela byla v roce 1820 postavena nová kamenná fara, na místě původní dřevěné stavby z roku 1803. Poblíž kostela postupně vznikly dva hostince, začala také výstavba tzv. Kostelních domků a vzniklo přirozené centrum. Dnešní jádro obce Srní leží tedy na původním katastru obce Sedlo, původní Srní je jižně od kostela.

Ministerstvo vnitra výnosem z 20. března 1934 zrušilo název obce Stodůlský Podíl – I. díl. 3. dubna byla pak rozhodnutím Zemského úřadu v Praze zrušena obec Sedlo a oficiálně vznikla obec Srní s částmi Staré Srní, Rokyta, Hrádky, Sedlo a Mechov.

zdroj OÚ Srní