Protože vše nasvědčovalo tomu, že těla byla v muzeu zakopána v době relativně nedávné, byli na místo přivoláni policejní experti. Ti  ostatky vyzvedli a poté odeslali odborníkům z ústavu soudního lékařství, kteří měli zodpovědět otázky, kdy a jakou smrtí dotyční zemřeli. Jenže ve čtvrtek odpoledne přišlo nečekané rozuzlení.

„Při rekonstrukci zadní části muzea byly při zemních pracích objeveny kosterní pozůstatky. Vzhledem k uložení nejde o žádný archeologický nález, ale zřejmě o novodobější záležitost, proto byla na místo přivolána policie," řekla Deníku ve středu na místě ředitelka muzea Zdeňka Řezníčková.

Kostry byly objeveny v rohu dvora, který byl návštěvníkům muzea běžně přístupný. Nebyly nijak rozházeny, ale nacházely se v jakémsi hrobě, a to zhruba 70 cm pod trávníkem. Podle všeho tam musela být těla uložena před několika desítkami let, tedy už v době, kdy tam bylo muzeum, což je velmi zvláštní. Policisté proto lebky i kosti uložili do krabic, které si na místě převzal šéf sušické pohřební služby Miroslav Adámek, jenž je odvezl odborníkům. „Kosterní ostatky byly zajištěny a předány ústavu soudního lékařství ke zkoumání," potvrdila ve čtvrtek dopoledne Dana Ladmanová z klatovské policie.

Jenže odpoledne už bylo vše jinak. Pracovníci muzea díky svému bývalému dlouholetému kolegovi zjistili, komu ostatky patří. Jde o zloděje a vrahy popravené na šibeničním vrchu v Sušici někdy v 16. či 17. století. „Zločinci se tehdy nepohřbívali, ale nechávali ležet na popravišti. Kosti našli ve druhé polovině minulého století vojáci při tvorbě okopů a dali je do muzea. Tam dlouho ležely v krabici, až někdy ve druhé polovině 80. let došla tehdejší ředitelka k závěru, že se to zakope na místo, kde se to nyní našlo. Nikdo neví, proč tak rozhodla ani proč o tom neučinila zápis. Nebýt pamětníka, tak neměl nikdo ani tušení, komu kosti zakopané na dvoře patří," vysvětlila záhadu Řezníčková.