Květ máku si nevybrala pro svoji tvorbu náhodou. V jejich rodině je Jarka Papežová již třetí generací, která ho maluje. V loňském roce získala Certifikát za svoji autentickou tvorbu od Asociace regionálních značek a její díla prezentují značku Šumava originál produkt. Její vlčí máky visí v soukromých sbírkách nejen po Čechách, ale i na Slovensku a v Německu, jak s oblibou sama říká - od Karpat až po Azurové pobřeží ve Francii.

Do knihy rekordů se dostala díky ztvárnění máků na 188 doložených dílech v období od roku 2013 do současnosti. Objevily se na čokoládách, na termohrncích pro kavárnu, na letních šatech, na básnické sbírce, na blahopřáních atd. „Malovala jsem je na zeď, na dřevo, na papír akvarelem, na plátno akrylem, dokonce i na kovovou desku na hřbitov. Namalovala jsem jich hodně, ani jedny však nejsou stejné,“ řekla malířka.

Krekordu vedlo mnoho práce

Myšlenka a nápad na rekord vznikla letos na jaře, kdy byla nemocná. „Řekla jsem si, kolik jsem asi tak za svůj život namalovala obrazů? A vlčích máků? Spočítat se to moc nedá. Chtěla jsem se o to alespoň pokusit. Na rekordu jsem začala „aktivně“ pracovat asi od dubna. Našla jsem agenturu Dobrý den, která registruje republikové rekordy. Paní byla ochotná, odpověděla, že ještě žádný malíř nebo malířka vlčích máků nevolali. Chtěli samozřejmě všechno doložit, zdokumentovat. Tady byl trochu problém, nejsem zrovna milovnicí pořádku a tak tahle část mi šla opravdu těžko. Naštěstí mám dobrou vizuální paměť. Všechna svoje díla si pamatuji. Našla jsem v hromadě asi sedm tisíc fotek jen ty makové, protřídila je, archivovala, popisovala. Obvolala jsem i lidi, kterým jsem na cestách malovala máky pro radost, měli je pečlivě schované, poslali mi fotku,“ popsala práci okolo rekordu Papežová, která se po tom všem vydala do Pelhřimova pro certifikát.

Rekord pro ni znamená ocenění její práce, ale i její maminky. „Maminky rovněž maluje, ale její introvertní povaha jí nedovoluje vystavovat, ani prezentovat se. Takto to bylo i v případě mého zemřelého prastrýce. Tak jsem si řekla, že já už nechci malovat do šuplíku, a půjdu tzv. s kůží na trh. Nejdřív jsem byla od toho zrazována, teď mi fandí a pečlivě sleduje úspěchy.. Certifikát jí věnuji do sbírky. Jinak doufám, že mě to zavane do dalších koutů nejen republikových,“ dodala na závěr malířka.