"Někteří rodiče potřebují kvůli své práci vozit děti s sebou do městské školy. Jiní se obávají, že vesnická škola nedokáže dětem nabídnout to, co velká škola ve městě. V tomto naštěstí existují i názory opačné, což naší škole umožňuje dokonce růst a rozvíjet se," uvedla ředitelka Markéta Kotěšovcová.
Školní autobus byl na Čachrově provozován obcí již dávno před nástupem současného vedení školy. Když Kotěšovcová převzala funkci ředitelky, vozil děti do Čachrova rodiči najatý autobus. O rok později vyjednal zřizovatel školy, městys Čachrov, školní autobusovou linku, která nyní každé ráno sváží děti z Klatov, Vrhavče a Běšin do čachrovské školy. Autobus využívá přes čtyřicet dětí. "Zpočátku byly obavy, jak se děti budou v autobuse chovat, jestli v něm nebo na zastávce nebudou zapomínat aktovky a jiné osobní věci, jestli budou mít vždycky peníze na jízdenku. Přeci jen, cesta bez dospělého doprovodu. I zde se potvrdilo to, co už dávno víme. Děti jsou učenlivé, zejména od sebe navzájem, drží pohromadě a pomůžou si. Osamostatní se tak rychle, že ani velkorysá výpomoc rodičů ve formě doprovodu autobusem v prvních dnech školního roku nebyla nikdy plně využita. Do týdne jí nebylo třeba. Je vždycky radost sledovat hrdé prvňáčky, otrkanější druháky a suverénní starší děti, že si s dojížděním poradí. Koneckonců, často o slušném, bezpečném a ohleduplném chování v autobuse s dětmi mluvíme," popsala Kotěšovcová.
Zastávka je na Čachrově jen asi sto metrů od školy, takže děti přicházejí samy. Na zastávku v opačném směru děti doprovází dva pedagogové, protože je potřeba přejít hlavní silnici vedoucí na Železnou Rudu.
Spokojeni jsou i rodiče. "Děti nemají s dojížděním problém. To spíš rodiče do nich vnášejí své obavy," tvrdila jedna maminka.
"Je fajn, že jezdí pořád stejný řidič, který děti zná, je na jednání s nimi zvyklý a je trpělivý. A všechno zapomenuté se tam vždycky zase najde," dodala s úsměvem.
Podobně funguje i komunita rodičů. "Pomůžeme si při odpoledním vyzvedávání. Pro někoho je zase dražší čas ráno, tak jen přivede dítě na zastávku a spěchá si po svých. Kdo může, pohlídá i cizí děti. Tady ale vlastně nikdo není cizí. Čachrovská škola a její moderní vzdělávání nás sblížilo. Bereme dojíždění našich dětí do školy jen jako malichernost ve srovnání s přínosy, které tato škola pro nás a naše děti má," líčí další maminka.