První zmínka o vyučování v Dešenicích je z roku 1593 v poznámkové knizr farní školy, kde je zmiňován kantor, který vykonával zároveň funkci kostelníka.
Vyučování se tehdy konalo v domku přiléhajícímu k západní straně tehdejšího hřbitova (u kostela) v místnosti, která sloužila zároveň jako byt učitele, v roce 1780 už třída sloužila pouze k výuce a učitel bydlel ve vedlejší komoře.

První školní budova byla postavena v roce 1812 vedle kamenitých schodů ke kostelu, dnes již neexistuje. Nová budova, ve které škola sídlí dodnes, pochází z roku 1894.

Vyučování v české menšinové škole začalo v září 1925, a to přes protesty tehdejšího zastupitelstva. V prvním školním roce navštěvovalo českou školu jedenáct dětí.

První záznam o mateřské škole je v její kronice: „Po 7 letech byla znovuotevřena mateřská škola v budově č. 161, kde byla umístěna již před obsazením pohraničí Němci.“ Provoz byl zahájen 20. listopadu 1945.

Od 1. ledna byly ZŠ a MŠ sloučeny v příspěvkovou organizaci Základní škola Mateřská škola Dešenice. V letošním školním roce navštěvuje základní školu 20 dětí, které se učí ve dvou třídách (do jedné třídy jsou sloučeny 1. a 2. ročník, do druhé 3., 4. a 5. ročník), do školky chodí 26 dětí.

Kromě výuky zajišťují škola a školka pro děti i řadu mimoškolních aktivit. „Pořádáme různé sportovní akce, nedávno začal například plavecký výcvik. Nezapomínáme ani na kulturu, školní i předškolní děti vystupují na řadě veřejných akcí pořádaných městysem, už 20. prosince v 16 hodin vystoupí děti na adventním koncertu,“ popsala mimoškolní aktivity ředitelka základní školy Yvonna Suchanová. „Pořádáme pro děti různé výlety, například ještě letos navštívíme chanovický skanzen,“ doplnila Suchanová. Úspěchů dosahuje škola také ve sběru papíru, kdy letos už poněkolikáté získala 1. místo v rámci Plzeňského kraje. „Za získané peníze nakupujeme školní pomůcky a vybavení školní družiny,“ vysvětlila Suchanová.

Lenka Ledvinová,
4. ročník
Škola mě baví, mám ráda skoro všechny předměty – tělocvik, český jazyk, angličtinu, výtvarnou výchovu a pracovní činnosti. Máme tu spoustu zajímavých kroužků, já osobně chodím na bubnování, hrátky s hudbou, aerobic a tvořivou dílnu. Ve volném čase se nejraději starám o svoje morče, hraji si se sestrou nebo se navštěvuji s kamarády. Večer se občas koukám na televizi.
Jan Šlais,
4. ročník
Ve škole mám nejraději tělocvik, matematiku, angličtinu a vlastivědu. Chodím na dramatický kroužek, se kterým občas vystupujeme. Zrovna zkoušíme představení Princezna Máňa. Ještě mě baví sportovní hry, atletický a výtvarný kroužek. V létě rád plavu a jezdím na kole a v zimě lyžuji nebo si doma čtu - teď zrovna Robinsona Crusoe. Až budu dospělý, chtěl bych být počítačovým technikem.
Jana Šafaříková,
4. ročník
Do školy chodím moc ráda. Ze všeho nejvíc mě baví výtvarná výchova, tělocvik a pracovní činnosti. Chodím tu na spoustu zajímavých kroužků, na bubnování, atletiku, aerobic, hrátky s hudbou, dramatický kroužek a tvořivou dílnu – tu mám úplně nejraději. Ve svém volném čase hraji na flétnu, jezdím na kole, běhám nebo si čtu. Zrovna mám rozečtenou moc hezkou knížku - Dceru piráta.
Patrik Kindlman,
5. ročník
Z předmětů ve škole mám nejraději tělocvik a přírodovědu, ale ani ostatní předměty mi nevadí. Dá se říct, že sport je mým koníčkem – chodím na aerobic a na sportovní hry. Ve volném čase jezdím hodně na kole nebo na dětské motorce. Chodím do sboru dobrovolných hasičů tady u nás v Dešenicích. Rád se také dívám na televizi. Hodně mě baví vše okolo zemědělství a traktorů.
Anna Šafaříková,
3. ročník
Škola mě baví, nejvíce – tělocvik, prvouka a výtvarná výchova. Chodím tu na sportovní hry, tvořivou dílnu, aerobic, atletiku a dramatický kroužek. V základní umělecké škole v Nýrsku se učím hrát na flétnu a keybord. Se sestrou vystupujeme na adventním koncertě, který pořádá naše škola. Mezi moje další záliby patří běh, kolo, lyže a knihy. V běhu jsem se účastnila několika závodů.