Dívka studuje osmileté gymnázium a společně se svým o tři roky mladším bratrem Jirkou a maminkou Michaelou žije v Holýšově v okrese Plzeň-jih.

„Když bylo Sárince jedenáct let, všimla jsem si, že málo roste. Časem se to nijak nezlepšovalo, a tak jsme byly poslány na endokrinologické vyšetření do plzeňské Fakultní nemocnice. Tam zjistili, že má nedostatek hormonu zpracovávajícího vodu v těle – tj. onemocnění zvané diabetes insipidus, a také nedostatek růstového hormonu,“ vzpomíná dívčina maminka Michaela. „V rámci tohoto vyšetření šla i na magnetickou rezonanci mozku. Zde se lékařům ale taky něco nezdálo, a tak jsme byly poslány na vyšetření do pražské Fakultní nemocnice v Motole. Sáře provedli odběr mozkomíšního moku a našli malý nález na mozku, který byl v tu dobu ještě v pořádku. Bylo nám ale sděleno, že se pravděpodobně časem rozvine v nádor. Proto jsme jezdily každého půl roku na kontroly. V říjnu 2019 se bohužel při kontrole a magnetické rezonanci nádor potvrdil,“ dodává.

Sáře tak začala onkologická léčba, která spočívala ve čtyřech cyklech chemoterapie, po nichž měla absolvovat šestitýdenní protonovou léčbu. Vloni na jaře ale lékaři objevili dvě nová ložiska nádoru v míše. Protonová léčba jí proto byla prodloužena na osm týdnů a následovaly ji další série chemoterapie. „Zjištění, že jde o nádor, i když jsme byli upozorněni na to, že může vzniknout, byl šok. Celá rodina z toho byla špatná, ale řekli jsme si, že to zvládli jiní, takže to zvládneme taky,“ popisuje paní Michaela pocity, které prožívali. Dodává, že si mysleli, že vše zlé budou mít na konci března 2020 za sebou. Proto je tak rozhodilo to, že léčba nekončí. „Ale sama Sára tenkrát řekla, že to prostě zvládne. I přes nevolnosti a vše s léčbou spojené je pořád hrozně pozitivní a dodává energii všem okolo,“ pochvaluje si maminka statečné slečny.

V prosinci Sára podstoupila poslední sérii chemoterapie a následnou transplantaci vlastních kmenových buněk. Aktuálně je po kontrolních vyšetřeních již bez nálezu. „V závěru léčby se bohužel vyskytly komplikace a Sára byla hospitalizována na JIP onkologie v Motole, protože měla zánět střev a sepsi. Ale to bylo snad to poslední, teď už nás čekají jen pravidelně kontroly,“ doufá maminka. „Moc jsem se už těšila domů na Vánoce, protože ty minulé jsem proležela v nemocnici. Nejvíc bych si přála, aby to vše bylo už za mnou a nemoc se mi nevrátila. A abychom byli všichni zdraví, já konečně mohla zpátky do školy, za kamarádkami a do skautu. Abych se už prostě mohla vrátit k normálnímu životu, co jsem měla předtím,“ doplňuje ji Sára.

Pro celou rodinu bylo toto období náročné nejen psychicky, ale také finančně. „Musela jsem nastoupit na pracovní neschopnost, protože jsem buď o Sáru pečovala doma, nebo jsme byly v nemocnici. Dost náročné to bylo i pro jejího mladšího bratra Jirku. Díky pomoci Dobrých andělů jsem ale alespoň tolik nemusela řešit otázku financí a mohla se věnovat dětem. To nám hodně pomohlo a jsme za to Dobrým andělům nesmírně vděční,“ říká paní Michaela. Vážná nemoc v rodině totiž neznamená jen vyšší náklady na léčbu, ale mnohdy také přerušení či úplnou ztrátu zaměstnání. I proto rodina o pomoc nadaci Dobrý anděl požádala.

Chcete-li se stát Dobrým andělem i vy a pomáhat rodinám, které postihla vážná nemoc, je to jednoduché. Stačí se zaregistrovat na www.dobryandel.cz a začít přispívat libovolnou částkou. „Prostřednictvím svého Andělského účtu pak můžete sledovat, které konkrétní rodině jste pomohli. Nadace Dobrý anděl garantuje, že veškeré příspěvky dárců odevzdá rodinám, které se potýkají s vážným onemocněním jednoho ze svých členů, do posledního haléře,“ informovala Zuzana Vítková z nadace.