V jedné z klatovských výkupen si na současnou situaci nestěžují a naopak si chválí zájem lidí i firem. „Nejčastěji přivážejí měď, hliník a určitě železo. Výkupní ceny železa se pohybují od čtyř korun do 5,50. Ceny ovlivňuje kurz na burze a také záleží na tom, jaký je to druh železa, cena za plech je nižší než za masivní železo. Kovy vozí lidé i firmy, o výkup je stále zájem,“ řekl jednatel firmy ZP Kovošrot Klatovy Pavel Hurt.

V Horažďovicích tomu není jinak a největší zájem je o výkup železa. „V lednu letošního roku byly výkupní ceny železa vyšší, teď opět klesají. Jsme malá sběrna a sloužíme hlavně zdejším občanům. Lidé nejčastěji přinášejí železo, když se zvednou výkupní ceny tak i měď, hliník nebo mosaz, ale většinou v malém množství, co najdou doma. V roce 2009 byly výkupní ceny kovů nízké a lidé nechodili, zato v roce 2010 ceny trochu vzrostly a lidé na to čekali a kovy začali vozit. My bohužel železo netřídíme narozdíl od větších sběren, takže si nemůžeme dovolit nasadit takové ceny jako ony. Problém spočívá i v tom, že v okamžiku zvýšení cen, třeba mědi, se zvýší i počet krádeží. Bezdomovci, feťáci a nejrůznější lidé na sociálních dávkách se pokoušejí kovy prodat, ale snažíme si to hlídat a od nich to nevykupovat. Oni pak ale jdou do jiné sběrny, kde jim to vezmou. Problém je, že na malém městě policie kradené věci dohledá. Proto nemám zájem tyto věci vykupovat, protože na tom tratím a ty peníze se mi pak nevrátí,“ sdělila majitelka horažďovické sběrny, která nechtěla být jmenována.

Lidé v obcích se můžou starého železa zbavit jinou formou. „Sbor dobrovolných hasičů, kterého jsem členem, pořádá několikrát do roka svoz železa. Je to pro občany vesnice a peníze za železo se pak použijí pro hasiče,“ uvedl Daniel Ďuriš z Koryt.

„Výkupní ceny železa nesleduji. Většinou ho do sběrny odvážím jednou za čas, když se mi ho nahromadí víc a chci se toho zbavit. Nejde mi o to, abych na tom vydělal,“ řekl Petr Bělík z Obytců u Klatov.