„Zrovna jsme v Plzni nacvičovali na spartakiádu, když mezi nás přijela vedoucí tělovýchovné jednoty z Prahy a začala líčit, co všechno se v pražských ulicích děje,“ vzpomíná na listopadové události roku 1989 Milada Váňová ze Sušice. Tehdy prý všichni s nácvikem okamžitě skončili a s napětím čekali, co bude dál. „A samozřejmě jsme věřili, že to v naší zemi dobře dopadne,“ dodává žena.


Jenže Milada Váňová řešila v době, kdy studenti v Praze cinkali klíči, ještě vnitřní dilema, které se týkalo její rodiny. „Syn byl letec a já měla strach, jak se k událostem postaví. Na druhou stranu můj zeť byl v té době voják na cvičení a já měla strach, aby oba nešli proti sobě,“ vysvětluje dnes 72letá, ale stále vitální Sušičanka.


17. listopadu 1989 se sice Milada Váňová vrátila domů, ale hned druhý den jí zvědavost nedala a vypravila se do hlavního města, aby vnímala události vlastníma očima. „Byla jsem na Letné a udělalo to na mě velký dojem. Pak jsem celý následující týden sledovala zpravodajství v televizi a v rádiu a čekala, jak se události budou dál vyvíjet,“ dodává žena, která je ráda, že polistopadové dění se ubíralo právě tímto směrem.


S odstupem devatenácti let je Milada Váňová ze současné situace na politické scéně víceméně rozčarovaná. „Představovala jsem si to trochu jinak. Myslela jsem si, a nejen já, že budou lidé víc držet pohromadě. Ne že si bude, jak se říká, každý pro sebe chtít urvat co nejvíc. Tím se projevila špatná vlastnost Čechů, kdy chce každý situace využít ve svůj prospěch – takové to typické převlékání kabátů,“ dodává žena.

Milada Váňová

Narodila se před 72 lety v Soběticích u Klatov. Vystudovala učitelství – biologie a zeměpis. Začínala učit v Doksech v severních Čechách, pak přišla do Sušice, kde učila na dnešním gymnáziu. Krátkou dobu také učila ve Velharticích, pak se vrátila do Sušice.