Na místě nechyběl ani jeho dlouholetý přítel Milan Hampl z Klatov, společně bojovali za otevřenou Šumavu a prožili i mnoho dalšího. „Na Emile nejde vzpomínat jinak, než v dobrém. My jsme hlavně bojovali o tu naši Šumavěnku, protože jsme ji oba měli hrozně rádi a každou volnou chvíli jsme v šumavských lesích trávili. Bohužel nás oba mrzelo, že ty nejkrásnější partie jsou široké veřejnosti uzavřené. Dříve to bylo hraniční pásmo, dnes jsou to první zóny národního parku. Když jsme srovnávali podmínky na druhé straně Šumavy, tak jsme viděli propastní rozdíl, tam Šumava slouží lidu. To nás mrzelo, protože jsme viděli, že stejným způsobem by to šlo provozovat i u nás. Ale bohužel. Chtěli jsme to všemožně změnit, ale marně, ale nezahořkli jsme, Šumavu jsme měli stále ve svém srdci, mrzí mě, že se Emil nedočkal splnění našeho snu, kterému já stále věřím,“ řekl Hampl.

Setkání se konalo na místě, které Emil Kintzl miloval, ale také se zasloužil o rozjezd kašperskohorského areálu, kdy tam s partou kamarádů zprovoznil první vlek. Letos slaví areál 60 let provozu. „Emil na sjezdovku koukal z okna své ložnice, jakmile viděl, že se vlek rozjel, už tady stál V jeho věku byl abnormálně v dobré fyzické kondici, ale i duševní. My ač o desítky let mladší, jsme mu mohli jen závidět, protože jsme mu nesahali ani po kolena,“ uvedl Hampl, který rovněž připomněl, že na stejném místě před dvěma týdny pořádali společně závod na historických lyžích, který před léty obnovili.