Zřícené zdi, propadlé střechy, vyřezané a poházené trámy, vlající plechy a vše zarostlé kopřivami a náletovými křovisky. Tak vypadá kdysi slavná papírna v obci Hamry na Šumavě. Dnes je opuštěná a nebezpečná. Majitel se o svůj majetek nestará.
„Mě, jako obyvatele Hamrů, stav této továrny v naší obci tíží. Objekty jsou rozpadlé a továrna je odsouzena k zániku. Hyzdí naši obec,“ řekl Deníku obyvatel Hamrů Jan Koryťák. Obrovská opuštěná ruina se nachází v malebném údolí na samotném začátku toku řeky Úhlavy, v místech, kudy jezdí na kolech a chodí pěšky stovky milovníků šumavské přírody a místo romantických výhledů si v polovině obce Hamry fotí strašidelnou továrnu.
„Naše obec několikrát kontaktovala majitele továrny s dotazem, co s objektem zamýšlí. Dokonce jsme měli snahu pomoci sehnat nějaké dotační tituly na záchranu a případnou obnovu. Nikdo ale na naše dopisy nereaguje,“ zlobí se starosta Miroslav Kroupa.
„Moc nás mrzí, že se majitel takto chová. Byli tady totiž dokonce zájemci o koupi. Naposledy o objekt papírny projevila zájem firma, která v blízkosti staví malou vodní elektrárnu. Ani ona nepochodila,“ pokračuje starosta.
Obec Hamry se bojí toho, že by už brzy mohla nastat situace, kdy továrna a její výstavní komín budou ohrožovat okolí a že bude muset vynaložit finanční prostředky na zabezpečení stavby ze svého. „Zbytečné peníze nemáme. Tu částku bychom pak museli vymáhat na majiteli. Nemáme ale záruku toho, že by se nám vrátila zpět,“ domnívá se Kroupa.
Už nyní objekt není bezpečný a přesto se do jeho útrob pouštějí různí dobrodruzi. Je jen otázkou času, kdy se tam někomu něco stane.
Továrna podle oslovených obyvatel Hamrů v obci působila s různými provozy do sedmdesátých let dvacátého století. Pak to začali lidé rozebírat a rozkrádat.
Továrnu založil roku 1882 Julius Otto Petzold jako brusírnu bílé dřevoviny, což byla surovina pro papírenský průmysl. V roce 1930 vše koupil Stanislav Koutka, který o továrnu přišel v roce 1938, když byly Hamry připojeny k Německu. Tehdy ji získala firma Weiss. Roku 1948 se továrna stala součástí státního podniku Západočeské papírny. Podnik pracoval pro papírenský průmysl do roku 1967. Pak ho získaly státní lesy a vybudovaly tam pilu. Provoz byl ukončen v roce 1975. Objekt přešel pod zemědělce v Janovicích nad Úhlavou a nastal konec. V 90. letech byla továrna prodána společnosti Aqualica. Tato společnost v posledních letech několikrát změnila své jméno.
Majitel prý z podniku vyřezal veškeré stroje a turbíny a více o areál neprojevil zájem. Mezi místními se dokonce říká, že za prodej areálu požaduje naddimenzovanou cenu, proto nechce nikdo továrnu koupit a ta chátrá.
„To už nikdy nikdo nedá dohromady. Viděli jste to tam? Pryč od toho,“ řekl Deníku jeden z místních obyvatel, který však nechtěl uvést své jméno. „Je lepší se o to nestarat a nešťourat do toho,“ dodal starý muž, který prozradil, že v továrně bylo zaměstnáno mnoho místních lidí. Ještě v 70. letech, kdy tam byla pila, v ní pracovalo asi padesát zaměstnanců.
Deníku se společnost vlastnící bývalou papírnu nepodařilo zkontaktovat a požádat o vyjádření.