Roklanská chata byla na popud Klubu československých turistů pro veřejnost otevřena roku 1937. Milovníci přírody ji vyhledávali, ale po 2. světové válce se ocitla v zakázaném pohraničním pásmu a sloužila pohraničníkům. V roce 1991 ji dostal do péče nově vzniklý NP Šumava, který ji opravil. Dostat se k ní ale není pro české turisty snadné. Jít k ní je z české strany legálně možné pouze v rámci programu Průvodci divočinou. Od 15. 7. do 15. 11. se tam dá dostat mimo klidová území z německé strany při využití tzv. hraničního chodníku.

Loni správa národního parku potvrdila, že chce chatu zbourat. „Postupem času se v dřevěných částech rozšířila dřevomorka, která nebyla nijak sanována, a společně s neužíváním objektu se jeho stav stal stavebně kritickým. Demolice je nevyhnutelná. Objekt je nebezpečný každému, kdo do něj vstoupí. A míra rizika každým rokem roste,“ řekl tehdy Deníku mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Natálka s maminkou.
Natálka potřebuje speciální péči, rodina si nemůže vynachválit přístup školky

Tato zpráva a vzbudila velkou vlna odporu. Nesouhlasil s ní nejen Klub českých turistů (KČT), ale i tisíce milovníků Šumavy, starostové i další politici. Například senátor Tomáš Jirsa byl iniciátorem petice proti zbourání, kterou podepsaly tisíce lidí. „Je potřeba si uvědomit, že Roklanská chata je posledním existujícím dokladem nejvýše položené celoročně obývané horské chaty na Šumavě (1185 m n. m.), posledním dokladem osídlení Podroklanské mýtiny spolu se zbytky Podroklanské nádrže a také posledním dokladem rozvoje turistického ruchu v této centrální části Šumavy v období první republiky. Většina dalších zdejších chat (např. Juránkova chata pod Svarohem, chata na Můstku, Stateček pod Ostrým, Hálkova chata u Vydry) byla již v minulosti zničena,“ psal loni v srpnu předseda KČT Jiří Homolka řediteli NP Šumava Pavlu Hubenému a žádal o převod do vlastnictví KČT. Pochopení nenašel, Hubený mu odepsal, že chata turistům nikdy nepatřila a že správa parku nemůže KČT tímto danajským darem obdařit.

Letos v lednu milovníkům Šumavy svitla naděje, že chata k zemi nepůjde. Stavební úřad Městského úřadu Kašperské Hory totiž zamítl šumavskému parku žádost o demolici objektu. „Ze stavebního zákona může o demolici žádat pouze vlastník a správa národního parku dle našeho názoru neprokázala, že je vlastníkem Roklanské chaty. Stavba není zapsaná v katastru, je tam zapsaný pouze pozemek. Proto jsme žadatele žádali, aby doložil, že je skutečně vlastníkem. Dodané listiny dokládaly vlastnictví k původní hájence, nikoli chatě,“ vysvětlil tehdy Deníku vedoucí stavebního úřadu Jan Eger.

Natáčení poslední, čtvrté řady seriálu Policie Modrava.
KVÍZ: Policie Modrava je fenomén. Vyzkoušejte si, co o ní víte a nevíte

Park se odvolal ke Krajskému úřadu Plzeňského kraje (KÚPK) a ten již vydal rozhodnutí, které odpůrce nepotěšilo. Krajský úřad tvrdil, že vlastnické vztahy jsou podle něj jasné a z pohledu krajského úřadu je vlastníkem Správa Národního parku Šumava, tudíž správa může chatu zbořit. Nyní park získal již potřebný demoliční výměr, jak potvrdil i mluvčí NPŠ. „Máme demoliční výměr a na jeho základě vypíšeme výběrové řízení na firmu, která demolici provede. Jelikož je možné demolici provést pouze v období od 1. srpna do 30. října, kdy bude tetřev hlušec nejméně rušen, a demoliční výměr má platnost pouze 12 měsíců, musí být demolice provedena ještě letos, jinak bychom museli o výměr žádat znovu. Otázka je, zda se přihlásí nějaké firmy,“ řekl Dvořák.

Příští týden rovněž kvůli problematice týkající se Roklanské chaty přijede na Šumavu ministr životního prostředí Petr Hladík, aby se se vším osobně seznámil a na chatu se podíval.

Poničené stromy v Hostašových sadech v Klatovech.
Nehoráznost. Vandal poničil v Hostašových sadech osm stromů

Vedení NPŠ trvá na tom, že je demolice nutná. „Bohužel, i když je tam zákaz vstupu, tak tam lidé chodí, porušují zábrany, které tam musí strážci znovu instalovat. Neuvědomují si však, že vstup do chaty je až životu nebezpečný,“ dodal Dvořák.