Rodiče odvolání pobouřilo. „Jsem na straně Petra, moc dobře vím, co pro moje děti udělal, vše je naučil a věnoval se jim. Nerozumím odvolání. Když Petr vzorně a obětavě trénuje záchranáře, věnuje jim svůj volný čas, peníze, energii, i kus svého života tak, že jsou z nich úspěšní reprezentanti na světové úrovni, potom je jeho odvolání nehorázný podlý čin. Vím o tom své, jsem táta dvou jeho odchovanců. Také si trvám na tom, že Petr je pro mě trenér s velkým T,“ uvedl otec plavců Vojtěcha a Natálie.

Stejně pohlíží na situaci i maminka Elišky a Aničky. „Z pohledu rodiče vidím trenéra, kterého práce baví a chce, aby to bavilo i děti. Vůbec nechápu co se děje a opravdu mě to moc mrzí.“

I samotní záchranáři, které Frydrych trénoval, se s jeho odvoláním nemohou ztotožnit. „Osobně můžu prohlásit, že náš trenér toho pro spousty závodníků, včetně mě, udělal mnoho. Na kolik závodů nás vozil a byl naší hlavní oporou, kolik soustředění pro nás uspořádal, kolikrát nás trénoval i mimo bazén a nic z toho neměl, kolik svého volného času do nás investoval, abychom se mohli stále zlepšovat. Někteří to díky němu dotáhli hodně daleko. Také jsem se rozhodl skončit s tréninky, bez našeho trenéra to nemá smysl, již jsem to oznámil,“ vyjádřil se Vojtěch, který není jediným, kdo je z odchodu trenéra zdrcen.

Nevím důvod

A divit se nestačil ani sám Frydrych, který svoji funkci trenéra vodních záchranářů Pobočného spolku Klatovy Vodní záchranné služby Českého červeného kříže se zaměřením na přípravu na závody v záchranářském sportu na republikové, evropské a světové úrovni vykonával zhruba 13 let. Jeho svěřenci vozili ze závodů medaile a byli velmi úspěšní. „Práce s mými svěřenci mi byla ve větší míře potěšením, a odměnou, nebo spíše zadostiučiněním mi býval jejich úspěch a radost. Organizoval jsem různá soustředění, pobyty, jezdil s nimi na závody a podobně. Všechen tento čas jsem mohl trávit s rodinou, ale já jsem si vybral pomoc svým svěřencům,“ řekl Frydrych s tím, že určité potíže se začaly projevovat před čtyřmi lety, kdy někteří plavci přestávali poslouchat, stěžovali si na málo volna na soustředěních a trenér pro ně přestával být autoritou. Začali vynechávat i tréninky a své chování přenášeli i na závody. Následně začaly konflikty i mezi trenéry. O všem dle Frydrychových slov vedení vědělo, ale nic s tím neudělalo. Vše vyvrcholilo 1. listopadu. „Měl jsem telefonát od předsedy vodních záchranářů Radka Hnáta, že se rozhodl mě odvolat z vykonávané funkce trenéra. Za co, to dodnes nikdo neví. Proto ho tímto zplnomocňuji k tomu, aby tyto důvody zveřejnil. Na tréninku totiž dětem sdělují, že jim to říci nemohou. Tak prosím, ven s tím, ať vím já i ostatní, za co jsem byl odvolán. Doteď mi nikdo nepředložil jediný důkaz, proč jsem byl odvolán,“ uzavřel Frydrych.

Oslovili jsme proto vedení Vodní záchranné služby Klatovy, co k odvolání trenéra vedlo, ale to odvětilo, že se k tomu nebude vyjadřovat.