„Celorepublikově restaurátérům ubylo v průměru dvacent procent zákazníků. Více práce mají dnes například rozvozové služby, protože lidé si často nechávají dovézt oběd domů nebo do práce. Dělali jsme teď oborový průzkum a z pěti procent před covidem se zvýšilo množství jídel, která dováží rozvozové služby, na 10 procent. Lidé objednávají hlavně „fastfoody“, tedy jídla rychlá na přípravu,“ říká Luboš Kastner, garant gastro oboru v rámci Asociace malých a středních podniků a živnostníků a spolumajitel sítě restaurací Hospodska, která v Plzni provozuje Potrefenou Husu, Plzeňku, Lékárnu, Sokolovnu Bolevec a Kozlovnu.

Dálnice v okolí Berouna. Ilustrační foto.
Do Plzně jedou auta po dálnici místy i krokem, omezení působí kolony

Polední menu může být dnes podle něj paradoxně dražší v Plzni než v Praze. „Praha byla totiž více postižená úbytkem turistů během covidu. Restaurace v centru, respektive ty na hlavních turistických trasách, šly proto s cenami hodně dolů. V této lokalitě klesly ceny opravdu dramaticky. Mimo hlavní turistické zóny v centru města jsou ale ceny stále vyšší v Praze, než v Plzni,“ hodnotí Kastner.

Během pandemie koronaviru a i po skončení lockdownu v Česku musela navíc zdražit drtivá většina hospod. Restaurační zařízení tak dnes podle Kastnera musí o zákazníky bojovat vymýšlením nových nápadů a také skvělým servisem.

Slavností pro děti byl do provozu uveden revitalizovaný vnitroblok v Krašovské ulici.
Největší plzeňské sídliště slavnostně představilo revitalizovaný vnitroblok

„Restaurace vymýšlejí nová jídla, nabídky a akce, začaly například i péct chleby, aby nějak zaujaly. Výběr nových jídel souvisí samozřejmě s novými kalkulacemi. Zdražily se suroviny, ceny navýší i Plzeňský Prazdroj. Restaurace tedy musí také logicky navýšit ceny, ale důležité je říci, že spolu s tím musí růst i gastronomický zážitek,“ vysvětluje Kastner s tím, že restaurace by neměla jen zdražit jídlo a nedbat na vzhled hospody či výběr číšníků.

„Musí se teď více snažit. A hospoda, která se snaží, má dobrý zákaznický servis a podobně, tak tam podle mě zákazník navýšení cen chápe, na rozdíl od těch, kde si jen navýší ceny a s kvalitou služeb se nic neudělá. To je pak pro zákazníka samozřejmě těžší zdražení akceptovat. Hospodska během covidu radikálně změnila jídelníčky, každý měsíc obměňujeme nabídky jídel a každý čtvrt rok celé naše menu. Samozřejmě tam necháváme naše 'hitovky' – neměníme tedy koncept hospod,“ dodává.

Stavbu nového kampusu lékařské fakulty UK v Plzni na Lochotíně si přijel prohlédnout rektor UK Tomáš Zima. Areál za 1,8 mld. korun sloučí téměř všechna pracoviště lékařské fakulty
V novém kampusu se budou už za rok vyučovat medici

Podle Davida Vavrocha, majitele restaurace Budino v centru Plzně, je dnes podnik během obědů obsazen asi ze 60 procent oproti době před vypuknutím pandemie. „Hodně lidí si pořád nechává jídla dovážet, protože stále pracují z domova. Také si myslím, že se lidé pořád i trochu bojí,“ říká majitel italského restaurace.

V podniku se denně uvaří zhruba o 40 obědů méně. „Po covidu jsme museli zdražit. Jídlo, co dříve stálo 155 korun, stojí dnes kolem 180 korun. Cena surovin extrémně stoupá, takže zdražovat musíme. Za polední meníčko si dnes u nás lidé zaplatí od 145 do 185 korun,“ popisuje dále.

Problémem dnes také je, že restauracím a hospodám chybí číšníci, kteří během covidu odešli za jistější prací. „V práci jsem denně, protože mám méně zaměstnanců. Nové bych ale stejně nabrat nemohl, neměl bych je z čeho zaplatit,“ dodává Vavroch.