Rozpaky vzbuzuje mezi řediteli základních škol na Klatovsku inkluze zakotvená v novele školského zákona. Od 1. září letošního roku by podle ní měly být postupně začleňovány do běžných tříd základních škol děti s lehkým mentálním postižením, které mají dosud při vzdělávání zajištěné speciální podmínky k výuce.

Ředitelce základní školy ve Školní ulici v Nýrsku Aleně Linhartové nejvíce chybí informace. „Od září by to mělo fungovat, ale nic konkrétního nám zatím ještě nikdo neřekl. Navíc teď paní ministryně ještě vyhlásila jakési dvouleté přechodné období, ale to je nesmysl. Když budou rodiče požadovat umístění postiženého dítěte v běžné škole, mají na to ze zákona nárok, takže my s tím musíme počítat," řekla Deníku Linhartová, která jinak proti začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných tříd není.

„Když si člověk představí, že by šlo o jeho vlastní dítě, asi by ho také chtěl začlenit do nějakého normálního kolektivu. Na druhou stranu, praktické školy jsou pro tyto děti vybavené, mají všechny potřebné pomůcky. To vše my budeme muset nakoupit. Musíme se na to rozhodně také vzdělat, na škole totiž nemáme žádného speciálního pedagoga. A jak bude vypadat financování, také stále nevíme.

Konkrétního nevíme nic, pouze se domlouváme s pedagogicko – psychologickými poradnami, aby děti byly včas, dejme tomu do června, vyšetřeny, abychom měli potřebné podklady," posteskla si Linhartová.

Už začleňují

Děti s lehkým mentálním postižením už v menších městech nebo na vesnicích do běžných základních škol chodí. Specializované třídy, tzv. praktické, jsou na Klatovsku totiž pouze v Klatovech v základní škole v Hálkově ulici a v Sušici, kde funguje praktická škola při základní škole T. G. Masaryka. I podle současného školského zákona má totiž rodič právo žádat, aby jeho dítě chodilo do běžné základní školy. Od 1. září však mezi praktickou školou a běžnou základní školou v podstatě nebude rozdíl, novela totiž ruší přílohu rámcového vzdělávacího programu pro vzdělávání lehce mentálně postižených dětí.

„My už inkluzi léta děláme. Budeme sice muset udělat nějaké úpravy podle vyhlášky a novely školského zákona, ale to budou spíše formální záležitosti, naši pedagogickou práci to nezmění. Takové děti už ve škole máme, pracujeme s nimi, takže inkluze není nic, co by nás překvapilo," konstatovala ředitelka základní školy ve Velharticích Zdena Knězová.

„Takové děti už stejně začleňujeme, protože vozit dítě v první druhé třídě do Klatov, to skoro nikdo nedělal. Pouze je nepromyšlené, že před několika lety jsme pro ně dělali vzdělávací program pro děti s lehkým mentálním postižením, a teď i bývalé „zvláštní" školy si musí udělat normální vzdělávací program. A já těch našich nějakých dvě stě stránek můžu vzít a vyhodit," dodala Linhartová.

Nebude to fungovat

Největší problémy přinese inkluze městským školám s velkým počtem dětí ve třídách. „Na inkluzi se v podstatě nijak připravovat nemůžeme. Pokud by inkluze měla fungovat, měly by být ve třídách malé počty dětí, měl by být dostatek asistentů a dostatečná nabídka asistentů na trhu práce, měli bychom mít dostatek dalších učeben, aby byla možná individuální výuka. Ale to jsou věci, které ovlivnit nemůžeme," řekl Deníku ředitel sušické základní školy v Lerchově ulici Čestmír Kříž.

Podle něj bude inkluze znamenat spoustu problémů. „Například příděl peněz na asistenty pedagoga od krajského úřadu je na jeden úvazek osm tisíc korun, ještě loni byl devět tisíc sto korun. To není ani minimální mzda, navíc asistent není s dítětem osm hodin denně, dostane se na půl úvazku, to znamená, že by mi měl do školy chodit za čtyři tisíce měsíčně. To prostě fungovat nebude, bude se to různě „pytlíkovat"," nastínil Kříž.

Plány ministerstva školství na masové začleňování lehce mentálně postižených dětí do běžných tříd ředitel „Lerchovky" zcela odmítl. „Když si vezmu, jaká je představa, že ve třídě bude dvacet „klasických" dětí, pak tam bude čtyři pět cizinců a čtyři pět dětí na inkluzi, zkuste si takovou třídu učit. Já osobně mám pocit, že celá inkluze se dělá, aby tzv. neziskové organizace mohly dělat spoustu dalšího vzdělávání a „vycucat" z toho peníze. A pak se zjistí, že to byl špatný krok a bude se vše vracet zpět. Ale to už bude problém, protože bude zrušené speciální školství. Že školní vzdělávací programy byl krok špatným směrem, jsme věděli, ale nebyla to taková „rána „ pro české školství, jako rušení speciálního školství. To je cesta do pekel," kroutil hlavou Kříž.

David Kojan