Policejní odznak, bednička s nářadím, hodiny kukačky, logo oblíbeného fotbalového klubu, zasněžená chaloupka, parádní kytice, rozjásaní sněhuláci. Marie Tymlová z Klatov dokáže ze svých milovaných medových perníčků vykouzlit téměř vše. Speciální kousky samozřejmě chystá i na blížící se Velikonoce.

Rodačka z Blovic, která ve městě pod Černou věží žije dvanáct let, našla v perníčcích zalíbení už dávno. „Když jsem byla malá holka, pekla je moje maminka. Nikdo je ale nechtěl zdobit, tak jsem se toho ujala. No a od té doby je zdobím a pak jsem je začala i sama péct,“ vzpomíná žena s přezdívkou Perníková Maruška. Roky pracovala jako úřednice a pečení perníčků byl jen koníček. Dělala je pro rodinu, známé, kamarády. „Vyráběla jsem je po nocích. Už se to pak ale nedalo a já se rozhodla věnovat se tomu na plný úvazek. Je to rok a půl, co jsem si splnila sen a pořídila krámek nazvaný Maruščiny perníčky,“ popisuje žena, která se sama stará o tři děti. „Mám štěstí, že jsou shovívané a nevyčítají mi, že občas nemají doma dokonalou maminku,“ směje se.

Zdroj: Deník/Milan Kilián

Na svoje vyhlášené perníčky má rodinný recept, ten ale z pochopitelných důvodů neprozradí. Co ale říci může, je, že velmi důležitá je kvalita surovin. „Používám med od místních včelařů, domácí vajíčka, mouku ze mlýna z Horažďovic, melu si svoje vlastní koření, a to těsně před zaděláváním těsta, což perníčkům právě dává tu jejich chuť,“ vysvětluje a připomíná, že kvalita surovin je velmi důležitá, i když si medové perníčky pečete jen tak doma pro sebe.

Dělala tisíce témat

Rozhodně nepatří mezi perníkářky, které mají několik osvědčených motivů a těch se drží. I ona samozřejmě peče pro své zákazníky perníčky s tradiční tematikou, ale snaží se stále hledat nové a nové výzvy. Jak sama přiznává, dělala už tisíce různých témat. „Lidé za mnou chodí už s návrhy toho, co chtějí vyrobit. Kolikrát si kladu otázku, co budou chtít tentokrát. Dělala jsem už leccos, třeba 3D letadlo, rozkrojený perníkový kostel, kde byly lavice, modlící se lidé. Dokonce mi jeden kostel letěl až do Bruselu. Dělala jsem kufr Harryho Pottera, bedýnky s nářadím, fotbalové míče, bylo toho hodně. Úplně vždy ale vyhovět nejde. Chtěli po mně třeba perníkový záchod. Nikoli kadibudku, ale normální záchod, tak to jsem odmítla,“ přiznává. Celoročně oblíbené jsou podle ní dětské motivy, další poptávka se často odvíjí od aktuálního období. Na Valentýna se prodávají srdíčka, na MDŽ perníkové květiny, pro učitele bude dělat tzv. učitelské sady, pak přijdou na řadu Velikonoce, k nimž patří perníková kuřátka, zajíčci, ovečky, kraslice, ty vyrábí i 3D, a podobně. Koncem roku se dělají klasicky čert, Mikuláš a anděl, adventní věnce či svícny, na Vánoce je velká poptávka po chaloupkách a nakonec přijdou na řadu různá péefka.

Polevu míchat ručně

„Nejsložitější jsou ty největší a naopak ty nejmenší věci. Čím je perníček menší, tím je pracnější,“ popisuje perníkářka. Přiznává, že výrobě perníčků se věnuje hodně intenzivně. „Nemám žádný volný čas. Když je slabší týden, peču 10 kg těsta, když je silnější, tak 20 kg těsta. Je to velká kupa perníčků, to mi věřte,“ směje se. Pečení je ale jen část práce, náročné je i zdobení. Od nikoho se ho neučila, na techniku přišla sama. „Já používám pouze bílek a cukr, nic jiného tam nedávám, ani citronovou šťávu či Solamyl. Základ je míchat polevu ručně, nepoužívat žádný šlehač. Je důležité dávat tu lásku i polevě,“ upozorňuje. Pro čtenáře webové verze Deníku předvedla, jak se perníčky zdobí.

Zámek Týnec.
Zámek v Týnci, který léta chátral, je nyní skvostem a otevře se návštěvníkům

Jak dlouho jí trvá výroba jednoho perníčku, říct nedokáže. „Mám rozděláno třeba dvacet zakázek najednou. Když jedu jednu barvu, tak jedu jednu barvu. Namaluji desítky perníků, pak to musím nechat den proschnout a pak přijde na řadu další barva. Takže když maluji třeba Tlapkovou patrolu, která má sedm barev, mám to na stole týden,“ vysvětluje a nad závěrečnou otázkou, jestli se stane, že i po tolika letech něco zkazí, a jak to případně řeší, se rozesměje. „To víte, že jo. Děti už to jíst nechtějí, tak to rozdávám po dětech svých kamarádek,“ uzavírá s úsměvem.