Ředitelka Správy Národního parku Bavorský les Ursula Schuster a ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený prezentovali výsledky na společném setkání na Bučině.

Populace tetřeva hlušce v chráněné krajinné oblasti Šumava, v tetřeví rezervaci Arber a přírodní rezervaci Hochwald stoupá. „Jsem velmi ráda, že můžeme již potřetí za posledních patnáct let prezentovat výsledky našeho monitoringu tetřeva hlušce,“ řekla Ursula Schuster. Při prvním průzkumu populace v letech 2009 až 2011 byl počet tetřevů hlušců zaznamenaných v celém bavorsko-českém pohraničním pohoří přibližně 550 kusů. V zimě 2016/2017 se tento počet zvýšil o 50 jedinců. „Tento mírný nárůst v nás tehdy vyvolal pozitivní pocity, protože podle výpočtů je k dlouhodobému zajištění populace potřeba asi 500 jedinců,“ upřesnila. Výsledky vzorků odebraných v zimě 2022/2023 byly pro obě správy národních parků pozitivním překvapením. „Populace se výrazně zvýšila a nyní se odhaduje na 867 jedinců,“ dodali shodně ředitelka Bavorského lesa a ředitel NP Šumava Pavel Hubený. Pokud se budou tetřevi takto vyvíjet i nadále, je jejich přežití z dlouhodobého hlediska zajištěno. „Těžiště tetřeví populace zůstává v samém jádru národních parků, kde už desítky let probíhají nerušené přírodní procesy a dlouhodobě je přístup do těchto míst omezený na vyznačené turistické trasy. Jedná se například o oblast zahrnující Modravské slatě, nebo oblast Plesné či Trojmezenského pralesa. Významná populace se stále drží v Královském Hvozdu. Tetřevi se vyskytují také v oblasti Javoru, Smrčiny a existenci tohoto kriticky ohroženého druhu jsme potvrdili i v Boleticích. Z těchto dat vyplývá, že v území s regulací návštěvnosti má nejlepší podmínky k životu, vyskytuje se zde častěji a bez regulace návštěvnosti by hrozilo snížení početnosti,“ zmínil ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

Pavel Hubený vysvětluje, proč se populace výrazně zvýšila. „Výrazně se zvětšila plocha, kde se může volně vyvíjet,“ uvedl. V roce 2017 bylo v obou národních parcích 31 000 hektarů bez lesního hospodaření, v roce 2023 to bude 47 000 hektarů. Díky filozofii „nechat přírodu přírodou“ vznikly v národních parcích lesy s bohatou strukturou a mnoha průseky, které nabízejí vše, co tento druh kurovitých potřebuje, aby zde mohl žít a rozmnožovat se. „Máme tu hnízdní stromy, krmné stromy, místa pro shlukování na kořenových plotnách a otevřené plochy pro odchov mláďat,“ dodal. Na druhou stranu čísla potvrzují, že program stezek byl a je správný a důležitý. Kvalitním stanovištím s intenzivním turistickým využitím se kuřata vyhýbají, což ještě více omezuje již tak vzácný biotop. Pokud jsou tetřevi v zimě vyplašeni, může to vést k úhynu zvířat vyčerpáním. Rizikem je také vyrušování v období odchovu.

Pokud jsou slepice odháněny mláďaty, může to vést k úhynu potomstva. Proto je nanejvýš důležité, aby se v jádrové oblasti od listopadu do července používaly pouze vyznačené cesty, aby tetřevi mohli najít bezpečná místa. „Každý turista nebo skialpinista, který toto dodržuje, významně přispívá k ochraně zvířat,“ připomněla Ursula Schuster.

Jörg Müller, vedoucí oddělení ochrany přírody a výzkumu Národního parku Bavorský les, to vysvětlil podrobněji. „Zjistili jsme, že většina populace je soustředěna v místech, kde je pohyb návštěvníků zcela omezen nebo cíleně směřován na vyznačené cesty,“ upřesnil. V těchto oblastech byla při třetím monitoringu zaznamenána zvířata, která zde žila již při druhém monitoringu. Naopak nižší populace ptáků byly zaznamenány v místech, kde není provoz návštěvníků specificky regulován. „Monitoring nám sice potvrzuje, že se tetřev vyskytuje jak v klidových územích, tak i v místech, kde mohou lidé chodit bez omezení. Avšak zásadně se liší početnost tetřevů v jednotlivých lokalitách. Většina výskytu populace je totiž koncentrována v místech, kde je návštěvnost regulována zcela nebo cíleně na značené stezky. Zároveň v těchto místech byly znovu zaznamenány opakované nálezy trusu stejných ptáků, které jsme registrovali v předchozím šetření před šesti lety. Naopak v místech, kde návštěvnost není cíleně regulována, byly zaznamenány nižší počty ptáků,“ vysvětlil náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý. „Co nás příjemně překvapuje je také fakt, že i když se v obou národních parcích neloví šelmy, tetřevů přibývá. Zdánlivě to nedává logiku, protože když se toto opatření zavádělo, myslivci předpokládali, že lov šelem zbavuje území pro tetřeva nebezpečných predátorů. Realita je ale zřejmě jiná, protože početnost tetřevů roste. A navíc se ukazuje, že ani sedmiletá přítomnost vlčích smeček na území Šumavy a Bavorského lesa, neměla negativní vliv na vývoj tetřeva hlušce,“ zmínil ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.

Jednou z lokalit, kde se v malé populaci tetřev vyskytuje, je oblast Boubína, kde se Lesy ČR pokouší posílit populaci tohoto druhu vypouštěním z umělého odchovu v Mlynářovicích. „K vypouštění tetřevů odchovaných v zajetí docházelo už v minulosti. V rámci aktuálního monitoringu v oblasti Boubína registrujeme geneticky identifikovaného pouze jednoho jedince tetřeva hlušce. Ten může pocházet z umělého odchovu. V rámci budoucího monitoringu se na tuto věc musíme zaměřit, abychom co nejpřesněji zjistili vliv těchto výsadků na celkovou populaci,“ uzavřel Pavel Hubený.

Monitoring tetřeva hlušce byl prováděn stejnou metodikou jako v případě prvních dvou analýz. Během posledního monitoringu tým složený z pracovníků obou národních parků a dobrovolníků odebral 1 132 vzorků trusu tetřeva hlušce v národních parcích a v chráněných územích na Arbeře, Třístoličníku a v Chráněné krajinné oblasti Šumava. Monitoring bude zopakován nejpozději v roce 2030.