„Hlubinné úložiště u nás nechceme!“ Tento názor vyjádřili svou účastí na pěším pochodu nebo absolvováním jedné z cyklotras účastníci protestní akce proti záměru vybudovat u Pačejova (v oblasti vymezené obcemi Pačejov, Pačejov – Nádraží, Maňovice a Jetenovice) hlubinné úložiště jaderného odpadu. Akci pořádalo občanské sdružení Jaderný odpad – děkujeme nechceme! a byla zároveň vzpomínkou na čestného prezidenta a spoluzakladatele sdružení Miloslava Šimka.


Sdružení Jaderný odpad – děkujeme, nechceme! vzniklo v roce 2003 jako reakce na výběr Pačejovska jako vhodné lokality pro výstavbu hlubinného úložiště Správou úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO). „V současné době má sdružení přibližně čtyři a půl tisíce členů. Členy sdružení jsou i obce v lokalitě, to znamená, že zastupitelstva obcí si odhlasovala členství a my postupujeme v podstatě jednotně se všemi starosty,“ uvedla mluvčí sdružení Jiřina Kábová.


Přes silný déšť dorazilo v sobotu na start pochodu a cyklistické akce na fotbalové hřiště v Pačejově téměř sedmdesát účastníků. „Počasí dnes nehraje s námi. My jsme ani nevěřili, že nějací účastníci dorazí, ale přicházejí další a další,“ neskrývala asi půl hodiny před startem pochodu radost Kábová. Smysl celé akce popsal jeden z organizátorů a místopředseda sdružení Jan Benda: „Objevují se mezi lidmi názory, že je to zbytečné, že to nemá cenu, že si stejně udělají, co chtějí. Já bych chtěl těmto lidem vzkázat, že kdyby to takto opravdu fungovalo, tak se nás nikdo na nic ptát nebude a už tady úložiště pět let máme. Někteří lidé si možná řeknou: Ten Benda je blázen, proč to dělá? Dělám to už jen z toho důvodu, abych se nechoval jako tupá ovce.“


Na názor jsme se zeptali i účastníků pochodu. „Je to můj rodný kraj a rád bych, aby zůstal takový, jaký je. Je to předhůří Šumavy a byl bych nerad, aby nám to tady zdevastovali takovým neřádem,“ vyjádřil se František Hošek z Pačejova. „Nikdo nechceme, aby tady úložiště bylo. Nechceme ani, aby to bylo zahrnuto do územních plánů. Je tady nádherná neporušená krajina, takže my se tomu musíme bránit. Nesouhlasíme s vybudováním úložiště kvůli devastaci krajiny i proto, že to bude nebezpečné. Nikdo mi nenamluví, že to bezpečné bude,“ popsala důvody svého nesouhlasu Marie Chalupná z Horažďovic a dodala: „My to tu prostě nechceme a protestovat budeme.“ Obavy neskrýval ani Miroslav Klepsa z Olšan: „Bojím se, že tady bude úložiště pro celou Evropu.“


Na protestní akci proti vybudování hlubinného úložiště na Pačejovsku dorazil i ředitel Správy úložišť jaderných odpadů Vítězslav Duda. „Myslím si, že to musí být trochu o komunikaci, a jestliže se lidé sešli, aby vyjádřili svůj nesouhlas s úložištěm, tak by měli mít komu ho vyjádřit. Přivezli jsme i nějaké informační materiály, aby se lidé mohli s problematikou hlubinného ukládání dostatečně seznámit,“ vysvětlil Duda důvod své účasti a dodal: „Úložiště provází spousta předsudků, nepravdivých a zkreslených informací. To, co bych chtěl uvést, je, že cílem hlubinného úložiště je zabránit tomu, aby se kdykoliv v budoucnu dostala radioaktivita z uložených odpadů do životního prostředí. K tomu se využívá systém spousty bariér, podstatné jsou úložné kontejnery, které mají třeba ve švédském případě trvanlivost až milion let.“


Přítomnost ředitele SÚRAO však mnozí účastníci brali spíše jako provokaci.Když se pak ani po přímé výzvě organizátorů nepřihlásil žádný zájemce o propagační nebo reklamní materiály, které Duda přivezl, byl organizátory vyzván, aby akci opustil.


Co je v plánu


Hlubinné úložiště je podzemní prostor vybudovaný nebo upravený ve stabilních geologických vrstvách ve velké hloubce, kde nehrozí vulkanická činnost, zemětřesení, zaplavení nebo zalednění. Přitom v takovém úložišti by měl být jaderný odpad uložen bezpečně na takovou dobu, aby jeho radioaktivita vymizela. U vysoce aktivních odpadů, jako je vyhořelé palivo z jaderné elektrárny, jsou to stovky tisíc let. Tedy časový úsek srovnatelný s geologickými časovými obdobími. V současné době ještě nikde ve světě hlubinné úložiště není v provozu, jeho výstavbu plánují například USA, Francie, Finsko nebo Švédsko.


„Než se bude stavět úložiště v České Republice, k tomu by mělo dojít někdy po roce 2050, tak už budou v provozu úložiště ve Finsku a ve Švédsku, takže už budeme moci využít i jejich skutečností. My v Česku také musíme nyní hledat vhodnou lokalitu. Přitom je možné, že pokud by se našla jiná varianta, tak u nás ani úložiště v budoucnosti být nemusí,“ vysvětlil Duda.


I když se má hlubinné úložiště stavět až v druhé polovině tohoto století, je zahrnuto v územních plánech všech šesti možných lokalit už nyní. To je další věc, která organizátorům a účastníkům protestní akce vadí, protože podle nich je tím blokován rozvoj dané lokality.