Ta se do Hydčic přistěhovala v roce 1983 z Jihlavy. Historie mě velice zajímala. Mám ji ráda. O dějiny Velkých Hydčic jsem se ale začala zajímat až v době, kdy se tato obec stala mým novým domovem. Když v roce 2007 přestal Václav Švec kroniku psát, přihlásila jsem se a od té doby je kronikaření mým velkým koníčkem.

„Kronika se ve Velkých Hydčicích píše nepřetržitě od roku 1924. Prvním kronikářem byl František Šůs, majitel usedlosti č.p. 20. Za německé okupace se musely obecní kroniky odevzdat, a tak byla ta nejstarší kniha naší obce značně poškozena. Naštěstí ji jedna z místních občanek přepsala, a tak se dochoval alespoň její přepis. Kronika se pak navždy ztratila. V padesátých a šedesátých letech dvacátého století činil roční zápis v kronice zhruba dvě tři stránky. Kronikář se věnoval hlavně politice a dění v obci bylo jen okrajové. Posledních 15 let kroniku psal pan Švec. To byl opravdu výtečný kronikář, kterému nic neuniklo. Ten pro historii Hydčic doslova žil,” říká kronikářka.

A jak vzniká zápis do kroniky v současnosti? Během roku si dělám různé zápisky a poznámky. Zapisuji pravidelně, kdo se narodil, kdo zemřel, kdo se přistěhoval a odstěhoval. Zapisuji si i to, co se v naší obci během roku děje. Jaké jsou aktivity zdejších spolků, co dělal obecní úřad, jaké byly investiční akce a podobně. Dříve se psaly i ceny různých potravin. To je dneska hodně těžké, protože ceny se často mění. Tyto poznámky pak každé jaro zapisuji do kroniky v jednotlivých kapitolách. Vše zapisuji ručně. Až dopíšeme knihu, budeme pokračovat v psaní kroniky v elektronické podobě,” vysvětluje kronikářka.

Jindřiška Tvrdá kroniku doplňuje také o fotografie a výstřižky z noviny. „Ráda fotografuji, a to je při práci kronikářky hodně důležité. Zaznamenávám tak proměny obce i veškeré kulturní akce jak písemně, tak i fotograficky,” pokračuje Tvrdá.

První zmínka o Velkých Hydčicích pochází již z roku 1045, kdy tato ves u Horažďovic patřila břevnovskému klášteru. Nejdříve tu žili dva Hydčici a po nich tu byly i dvě osady, které se jmenovaly Velké a Malé. Klášteru tyto dvě osady patřily až do roku 1420. Pak se dostaly k hradu Rabí a roku 1549 k panství horažďovickému. Do roku 1924 se obec jmenovala Velké Hyčice a od roku 1924 nařízením Zemské politické správy v Praze změnila název na Velké Hydčice.

„Ve Velkých Hydčicích jsou i staré rody, které zde žijí nepřetržitě tři čtyři století. Příkladem je rodina Kloudova, což byli sedláci, kteří tu jsou podle berní ruly již od roku 1643 dodnes. V č.p. 8 tu žil rod Šatrů. Ten v Hydčicích také bydlí dodnes,” prozrazuje zajímavost z historie kronikářka.