O historii obce vypovídá publikace, která vyšla v roce 2002 pod názvem Historie obce Běšiny. V ní je uvedeno, že první písemná zmínka o obci pochází z roku 1379, kdy ves patřila zemanům Častovoji, Sudovi a Drslavu. V té době jsou uváděny Běšiny pod názvem Bessin, po roce 1400 pak Bieschiny či Biessiny. Staršího data než Běšiny je tvar Běšín. Teprve v XV. století se objevuje tvar množného čísla Běšiny.

„Výpis z Berní ruly z roku 1654 poskytuje seznam usedlostí, výměru orné půdy, počet chovaných zvířat. V Berní rule je uváděna i kvalita půdy,“ zasvětil Deník do historie obce běšinský kronikář Václav Kubernát. Podle jeho slov je neméně zajímavé vyprávění o rodu Běšínů. „Byl to ryze český rod, který měl svůj erb. Zasloužili se o to, že ves Běšiny nebyla neznámou obcí. Běšínové zastávali funkce v zemských úřadech, případně v zemském sněmu, například Jindřich Běšín byl hejtmanem Plzeňského kraje. Poslední Běšín – Josef – zemřel 23. ledna 1958 v Praze,“ říká Kubernát.

Dalším klíčovým rokem v dějinách v obce Běšiny je rok 1945, kdy tudy projížděl v dubnu transport vězňů po železnici. V Běšinech je totiž z tohoto transportu pohřbeno 42 lidí.

Publikace o historii obce sleduje také úbytek obyvatel ve 20. století, který je patrný zvláště v přilehlých vesnicích a osadách. Následující čísla uvádějí počet obyvatel v roce 1930 a následně počet obyvatel v roce 2002, tedy v roce, kdy byla publikace o historii vydána. Kozí: 214 (r. 1930) – 106 (r. 2002); Hořákov: 91 – 23; Úloh: 169 – 56; Rajské: 64 – 15.

V publikaci se čtenáři dozvědí také o novější historii, o živočišné výrobě, o ekonomické situaci, o spolkové činnosti i například o udržovaných zvycích. Zaznamenány jsou v ní i tragické události, jako byly požáry obytných stavení, loupežná vražda v Rajském mlýně.

Kronikář dostal k narozeninám knihu se svými básničkami

Už téměř dvě desítky let píše kroniku obce Běšiny Václav Kubernát. Muž, který je studnicí české historie, je rodákem z Běšin a kromě toho, že pečlivě sleduje dění v obci a dává jej do souvislosti s celorepublikovými událostmi, také píše verše.

U příležitosti jeho 80. narozenin, které nedávno oslavil, mu vyšla knižně sbírka jeho básní pod názvem Prosté verše z mého domova. „To jsou jen takové krátké básničky, které mě momentálně napadnou. Týkají se nejrůznějších okruhů, nejčastěji jsou samozřejmě z mého domova, okolí, ale zabrousil jsem například i do zdravotnictví, nebo do lidských povah,“ skromně přiznává Václav Kubernát.

Šest set let stojí Běšiny,
domov můj drahý, jediný,
ta moje rodná ves.
V malebném stojí údolí
uprostřed lučin a polí,
pozadí tvoří les.
Když na návsi v létě
osm lip rozkvete,
ve větvích zašumí.
To staré lípy šeptají
o dějinách vsi potají
těm, kdo jim rozumí.

Ukázka básně Václava Kubernáta

Verše zapisuje běšinský kronikář často i přímo do kroniky. Tímto způsobem například za loňský rok sepsal vývoj počasí v dubnu, který byl nezvykle teplým měsícem.

Václav Kubernát si nejprve sepisuje dění v obci v průběhu roku na papír, dělá si poznámky, shromažďuje podklady. V březnu se pak pustí do ručního zápisu do kroniky, které provádí za pomoci dokumentačního pera. Zvláštní přílohu kroniky pak tvoří obrazový materiál, ať už v podobě fotografií nebo grafů či obrázků.

Práci místního kronikáře si starosta Běšin František Vlček nemůže vynachválit. „Kromě toho, že kroniku vede velmi pečlivě, organizuje v obci i nejrůznější besedy na téma historie obce a okolí. Umí velice hezky, poutavě a dlouze vyprávět a potěšitelné je, že jeho besedy navštěvují nejen starší lidé a dospělí, ale i místní mládež,“ upřesnil starosta.

Nejnovější historie se zmiňuje o investiční výstavbě v obci a okolí, o sportovní a zájmové činnosti a o spolupráci s bavorskou obcí Lalling.