„Platný horní zákon říká, že zlato a wolfram jsou vyhrazené nerosty, které jsou ve vlastnictví České republiky a ta o nich rozhoduje. Žádost o stanovení dobývacího prostoru musí být doložena souhlasným stanoviskem obce. Nejhlavnější ze všeho je to, že zákon zakazuje využití technologie kyanidového loužení nebo i jiných postupů využívajících kyanidové sloučeniny," řekla starostka Kašperských Hor Bohuslava Bernardová.

Současná právní úprava však může být změněna. „Připravuje se nový horní zákon, kde má být všechno úplně jinak. Obec, které se to všechno nejvíce týká, by do toho neměla co mluvit, zlato a wolfram by neměly být vyhrazenými nerosty. Tím by se staly součástí pozemku a potom by si vlastník pozemku rozhodoval o případné těžbě. V novém zákoně má být údajně vypuštěn i zákaz používání kyanidu. Všechny firmy, které žádají o stanovení průzkumného území pro vyhledávání ložisek vyhrazeného nerostu, jsou firmy se zahraniční účastí. Firma přijede, prozkoumá, vytěží, zůstane po ní spoušť a bude pryč.

Samozřejmě to zjednodušuji, ale scénář bude podobný. Komu zbude starost o území, na kterém se těžilo? No přece obci, na jejímž správním území se nachází. A víte, kolik peněz z toho všeho zůstane v naší zemi? Deset procent z přiznaného zisku, zbytek skončí v zahraničí," dodala Bernardová.

Obce proti změnám horního zákona bojují. Kromě tradičních způsobů, jakými jsou například protestní shromáždění, které se v Kašperských Horách konalo nedávno, nebo petice, zvolili lidé z Kašperských Hor boj pomocí fiktivního zpravodaje Kašperák. Ten velmi sugestivně líčí, jak by mohla dopadnout případná havárie usazovací nádrže, kterou by pravděpodobně těžaři museli v Kašperských Horách vybudovat.

„Kašperák jsem našla na stránkách města, mrazí mě, když si představím, že něco takového by se v budoucnu mohlo stát," řekla návštěvnice Kašperských Hor Jaroslava Matějková.