Ročně je v České republice k obecně prospěšným pracím odsouzeno kolem třinácti tisíc lidí. V loňském roce bylo tímto způsobem potrestáno jedenáct procent všech trestných činů. Svůj trest však vykonává pouhá polovina takto odsouzených.


„V současné době plní obecně prospěšné práce padesát až šedesát procent klientů. To číslo není příliš vysoké. Je to tak proto, že soudy často obecně prospěšné práce uloží i nevhodným osobám – řada z nich je trestána už poněkolikáté a o tento druh trestu ve většině případů nemají zájem. Soudci také občas uloží obecně prospěšné práce handicapovaným osobám, které je vykonávat nemohou,“ říká Eva Hošková z Probační a mediační služby, která na výkon obecně prospěšných prací dohlíží. Dodává, že v současnosti se připravuje analýza pro ministerstvo spravedlnosti, která má být východiskem pro zlepšení celé situace. Soud může v současné době uložit dospělému trest od padesáti do čtyř set hodin veřejně prospěšných prací.


Maximum je 400


Mladiství mohou dostat maximálně dvě stě hodin. Tento alternativní trest bývá ukládán za lehčí trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice nepřevyšuje pět let. Výhodou obecně prospěšných prací je, že člověku neberou jeho svobodu, a může tak i při výkonu trestu být ve styku s rodinou a přáteli. Nevypadne tak ze svého sociálního zázemí. Navíc po odpracování určených hodin se trest vymaže z trestního rejstříku, člověk má tedy větší šanci uplatnit se na trhu práce.


Také od klatovského okresního soudu odcházejí lidé s trestem obecně prospěšných prací. „Tento druh trestu se dává zdravotně způsobilým lidem, u kterých je předpoklad, že práci vykonají,“ říká klatovský soudce Jaromír Veselý.Soudci v tomto ohledu spolupracují s klatovskou Probační a mediační službou, a to nejen kvůli zpětné kontrole, zda si odsouzení svůj trest odpracovali, ale i kvůli výběru místa, kde bude odsouzený pracovat.
Práce, nebo vězení?


Jsou odsouzení ochotni odpracovat si nařízenou výši trestu, nebo se práci vyhýbají a po roce se raději nechají zavřít? „Bohužel, je stále ještě hodně těch, kteří se nechají zavřít. Někteří se probudí v okamžiku, když dostanou předvolání k jednání, že se jejich trest bude měnit na trest odnětí svobody,“ vysvětluje soudce Veselý.


To, že obecně prospěšné práce si odpracuje méně než polovina odsouzených, potvrdila Deníku Zdeňka Petříková z klatovského střediska Probační a mediační služby. „Vykonatelnost je 30 až 40 procent,“ uvedla Petříková. Dodala, že podstatně více odsouzených je mužů než žen. „Od začátku roku se k nám přišly nahlásit tři ženy s trestem obecně prospěšných prací. Mužů bylo víc,“ dodala Petříková s tím, že přesná čísla má tato instituce až s časovým odstupem, protože na výkon trestu má každý z odsouzených jeden rok.


Ukradená lopata


Zkušenosti se zaměstnáváním lidí odsouzených k obecně prostěšným pracím mají i na klatovské radnici.
„Většinou u nás vykonávají práce pro technické služby, to znamená na hřbitově, v lesích, na městské zeleni,“ řekl Bohumil Knotek z Městského úřadu v Klatovech.


Se všemi odsouzenými se nejprve radnice domluví na termínu a místu výkonu práce. Poté podepisují protokol o proškolení a následně vyfasují pracovní pomůcky. „Bohužel někdy dojde i k tomu, že nám po ´pracovnících´ zmizí lopata či jiné věci,“ poukazuje na charakter odsouzených Knotek.
Dodává, že stále je hodně těch odsouzených, kteří jsou za neodpracované hodiny posláni do vězení

Zdenka Dvořáková

Radmila Nagovská