Tip na výlet: Prokletý statek Pohádka

Dnes je v žalostném stavu, polorozbořené zbytky budov, okna beze skel, ačkoliv okolní příroda je vskutku takříkajíc pohádková….Pokud se nebojíte, máte rádi dobrodružství a krásnou přírodu, tak toto je pravé místo na výlet. Jen vstup do objektu se kvůli technickému stavu nedoporučuje.

Prvními usazenými obyvateli tohoto místa byla rodina Pangerlových, kteří se zde rozhodli hospodařit již v 16. století. Postavili zde postupně celkem tři statky, ovšem časem z nich zbyl pouze ten nejmladší, postavený na počátku 19. století. Říkalo se mu Christlhof, až teprve později mu lidé začali říkat Pohádka. Život tu běžel tempem a zvyky typickými pro tuto část Šumavy, ovšem roku 1828 idyla byla narušena velkým neštěstím. V nedalekém Strážově vypukl požár a shořelo při něm 78 dom, což byly dvě třetiny městečka v té době. A rozezlení obyvatelé hledali viníka jejich neštěstí. Našli ho ve stařeně žijící v chatrči jen malý kousek na dohled od Pohádky, která již tenkrát měla v jejich očích pověst čarodějnice. Zahnali ji na louku, začali ji bít a kamenovat. Než zemřela, stačila samotu i její obyvatele proklít. Její mrtvolu pak strčili do chatrče a tu zbořili. Od té doby se tu již lidem nikdy nežilo dobře.Poslední z rodu Pangerlových, kteří tu žili, byli po 2. světové válce odsunuti do Německa a na Christlhofu pak již nikdo dlouho nevydržel. Dle kronik tu jedna z obyvatelek přišla o rozum, její muž se oběsil, a jeho duch tu prý dodones obchází (verzí o jejich konci je ale více). Další obyvatelé tu mívali hrozné předtuchy a vidiny a brzy odsud také odešli.Posledním, nechvalně známým obyvatelem Pohádky byl Ivan Roubal, který zde žil a (možná) i vraždil. Přistěhoval se sem v roce 1991. V té době v již značně rozpadlém stavení plánoval chov jelenů, nakonec však ubytoval v rozlehlém chlévě černá vietnamská prasata, dále si sem pořídil i drůbež a koně. Dle místních byl nenápadný a nebudil žádnou zvláštní pozornost, kromě snad viditelného nože zastrčeného neustále v botě. Až později si všimli jeho krutého chování ke zvířatům a podezřívali ho, že zabil i svého vlastního koně. Zajímavé je, že než se usadil zde, měl tento člověk s divným pohledem téměř čistý trestní rejstřík (v roce 1977 dostal podmínku kvůli účasti na při drobné železniční nehodě, v roce 1982 dostal rok natvrdo za členství v církvi Svědků Jehovových v té době zakázané církvi). Žil tu tři roky a vyrážel odsud na vražedné výpravy. Na půdě měl skrýš pro pašované zbraně, a některé indicie nasvědčují tomu, že přímo zde se i zbavil těl dvou ze svých obětí, které předtím zavraždil.

V březnu roku 1994 byl Roubal v Praze zatčen a v květnu 1999 dostal u soudu trest doživotí za 5 vražd (u dalších 3 nebyla nalezena těla). Ještě dlouho poté se místní ani cizí k Pohádce vůbec neodvážili přiblížit a až po čase se první odvážlivci odhodlali opuštěný Christlhof navštívit. Obavy, že zde objeví ještě něco horšího, než mrtvoly zvířat se sice nepotvrdily, avšak osud tohoto místa zůstává poznamenán hrůzami a tajemstvími. Někdo se pravděpodobně také Pohádku pokusil zapálit, možná aby její prokletí spolu s ní definitivně lehlo popelem. Christlhof byl však uhašen a dál vzbuzuje emoce u každého, kdo se jen trochu zajímá o jeho historii a místní obyvatele. Na celé věci ohledně pobytu Ivana Roubala zde je nejzajímavější právě to, že jeho vražedná řádění se prakticky kryjí s dobou pobytu na Pohádce. Jako by ta stará kletba našla svého hostitele, jako by toto místo ovlivnilo další své obyvatele.

Pohádka leží mimo značené turistické trasy. Je dostupná po lesních cestách. Z Vítně – dojdeme/dojedeme z Vítně po silnici na Mladotice až ke křižovatce s lesní cestou. Lesní cesta odbočuje vpravo do lesa asi 300 metrů před Mladoticemi. Lesními cestami a po lukách stoupáme k Pohádce. Délka od křižovatky zhruba 2 km.

Z Čachrova – dojdeme/dojedeme z Čachrova po modré turistické trase do vesničky Bradné. Z Bradného je cesta dlouhá 2,7 km. Nesmíme zapomenout včas odbočit z modré trasy do lesa.

Zdroj:Cestujeme Šumavou, Šumavanet

V Nalžovských Horách přivítali nové občánky