Když v dubnu Amid Mechergui (32) prohrál v jedné ze sušických non stop heren zase nemalou část výplaty, namísto aby se mu podařilo z automatu konečně dostat nějakou sumu a splatit alespoň špetku nemalých dluhů, ruply mu nervy. Prohranou částku si vzal násilím zpět, a tak teď stanul před klatovským soudem kvůli obžalobě z loupeže.

„Tehdy hrál automaty. Pak přišel ke stolu, řekl, že si dá ještě cigáro a pivo na cestu. Když jsem mu ho přinesl, tak mě chytil za obě ruce a křičel, že chce zpět ty čtyři tisíce, které prohrál. Já mu říkal, že to nejde, ale on si nedal říct. Praštil mě a vyhrožoval mi zabitím. Pak mi sebral klíč, odemkl si skříňku a vzal si z ní peníze. Poté mě zamkl na záchodě,“ popsal u soudu dění mladý číšník, jehož z toalety vysvobodili až policisté, které přivolal mobilním telefonem.

Tunisan, který žije v Čechách už osm let a mluví tak slušně česky, že nepotřeboval ani tlumočníka, u soudu nepopíral, že udělal velkou chybu. „Moc toho lituji, nechtěl jsem to udělat,“ říkal se slzami v očích Merchegui, který vysvětloval, že k zoufalému činu ho dohnaly velké dluhy, které mu zbyly po smrti jeho ženy, s níž podnikal. „Tenkrát jsem pořád myslel na peníze, které mám zaplatit. Byl jsem psychicky na dně. Chytil jsem ho za ruce a chtěl vrátit čtyři tisíce. Pak jsem mu vzal klíček, ale nepraštil jsem ho a ani mu nevyhrožoval zabitím. Řekl jsem mu, že když mi ty peníze nedá, tak ho zbiju. To bych ale stejně neudělal, nikdy bych mu neublížil,“ dušoval se obžalovaný.

Ze skříňky vzal asi 38 tisíc korun, které si nastrkal do vnitřní kapsy bundy a poté běžel až do Hrádku u Sušice, kde bydlí. „Všechny peníze jsem schoval do kufru pod postel. Nechal jsem si jen pět set, které jsem použil na nákup svačiny a zbytek jsem si dal do pracovního oblečení. Jinak jsem vše do koruny vrátil,“ dušoval se Merchegui.

V Čechách řádně pracuje a nikdy předtím neměl problémy se zákonem, a tak pro něj státní zástupkyně navrhla podmínku. S tím se ztotožnil i senát v čele s Markem Poláčkem a Mercheguiovi uložil za loupež dvouletý trest s podmíněným odkladem na tři roky. Rozsudek je pravomocný, neboť obě strany se vzdaly práva odvolání a Tunisan soudu za šanci prokázat, že šlo o ojedinělý úlet, dokonce poděkoval.