Už při procházení chodbami je patrné, že se sem chodí žákům s radostí, všude je plno barev, různě zakomponované učební pomůcky. A už ve dveřích čeká usměvavá ředitelka Alena Linhartová, která je z úspěchu svých žáků nadšená, a o to více, že sama češtinu učí. „Myslím si, že je to především o dětech samotných, zájem se učit musí vyjít z nich. Záleží také na složení třídy, jak funguje. My jsme zde měli dva roky po sobě převážnou většinu dětí, které věděly, že se chtějí na školy dostat. Navíc věděly, že jsou třídy hodně početné a konkurence bude velká. O to více samy chtěly uspět, a to se jim i podařilo,“ uvádí ředitelka.

Pomáhají tomu ale také hodiny učiva navíc, které škola zavedla již dříve a navíc nabízí doučování. „Pro nás je nejhlavnější základní učivo, ostatní je něco navíc. A tak jsme i v rámci Školního vzdělávacího programu posílili češtinu a matiku, kdy máme týdně více hodin. Jinde hodiny dávají na nepovinné předměty. Tradicí je doučování, které začíná již od října a jednou týdně se učí matika a jednou týdně čeština až do přijímaček,“ popisuje Linhartová.

Žáci si vyzkouší testy z minulých let, čas, který potřebují na zvládnutí, a to není úplně snadné. A co neumí, doučí se. „Když dáme testy poprvé někdy před Vánoci, tak je to zaskočí, že času je málo, že se nejde zaseknout. A když neví, tak přeskočit a jet dál, pak se vrátit, pokud zbude čas,“ prozrazuje ředitelka s tím, že díky takovému procvičování jsou žáci pak na přijímačkách klidnější, už ví, do čeho jdou. Ve třídě jich jich bývá mezi 27 až 30 a většina na doučování ráda dochází, letos to je 23 z 27.

Blíží se čas vyučování, deváťáci se chystají pomalu na hodinu a od stolu se usmívá učitelka Zdeňka Plasová. „Objednávám žákům testy z matematiky a českého jazyka a s nimi pracujeme. Kopíruji jim ale i jiné úkoly. V hodinách vypracováváme úkoly společně, pak mají další na doma a ty si pak vyhodnotíme, aby měli zpětnou vazbu, věděli, v čem se zlepšit. Dělá mi radost, když pak za námi chodí žáci a vypráví, jak se jim daří na středních školách, potěší nás i tím, když řeknou, že jsme je dobře připravili,“ říká s radostí učitelka.

ZŠ Nýrsko, Školní a výuka českého jazyka v deváté třídě. | Video: Daniela Loudová

Ředitelka i učitelka si přípravy chválí, ale co na to asi deváťáci samotní. „Já jsem ráda, že máme doučování a přípravu ve škole, že si nemusím hledat nic okolo. Učíme se matematiku a češtinu, vždy ráno od sedmi. Příprava je náročná, testy si dělám i doma, tak snad to vyjde. Určitě budu ale klidnější. Kdybych se chystala jen sama doma, tak bych to nezvládla. Společně s paní učitelkou je to lepší. Zatím mám problém se vejít do času, vždy se u něčeho zaseknu, ale snad to dopadne dobře,“ popisuje deváťačka Martina Sýkorová.

Kdo by na začátku hodiny očekával drnčení zvonku, tak se tady nedočká. Zde začíná hodina veseleji, místo zvonku hraje část songu Popcorn. Žáci se ale úplně vesele netváří, melodii totiž vystřídá rozdávání testu. Prvotní vyděšení ale zmírní věta: „Kdo chce, podepište se a odevzdejte,“ vyzývá učitelka. Pár jedinců se najde, s ostatními si test projdou společně, především úskalí, na kterých se zasekli. To už je ale nechávám v klidu pracovat a loučím se slovy: „Hodně štěstí, ať vše klapne.“

Deník získal unikátní statistiky, které ukazují, v jakých konkrétních úlohách z českého jazyka se žákům ze ZŠ Nýrsko, Školní u přijímaček dařilo a které jim naopak dělaly problémy. Nejlépe si vedou ve skladbě (zvládlo v průměru 77,78% žáků), dále v komunikaci a slohu (69,84%), nejméně jistí si jsou v tvarosloví (42,26%).

Co jde a nejde žákům ZŠ Nýrsko, Školní?

Co znamenají čísla u témat? Jde o procento dobře vyřešených konkrétních úkolů z českého jazyka žáky dané školy při přijímacím řízení na čtyřleté obory na středních školách.

Kategorie otázek / dobře vyřešených úkolů (v procentech)
Český pravopis / 60,34
Komunikace a sloh / 69,84
Porozumění textu / 63,04
Skladba / 77,78
Tvarosloví / 42,26
Tvorba slov a slovní zásoba / 61,99

Pozn. Každému příkladu nebo otázce autor testů přiřadil oblasti, v kterých musí mít žák znalosti, aby mohl daný příklad/úkol/otázku vyřešit či odpovědět. Například k vyřešení příkladů v matematice je často třeba mít znalosti z více oblastí. Reportáž jsme dělali na jedné z nejlepších škol v okrese, kterou redakce Deníku vybrala podle tabulky nejúspěšnějších.

Zdroj: prijimacky.ai a Cermat