Novela zákona o rozpočtovém určení daní, kterou před několika dny schválili poslanci, zasadila pořádnou ránu některým šumavským obcím, jež mají velké katastry a málo obyvatel. Nejhůře zřejmě dopadly Prášily, které přijdou o značnou část rozpočtu. A doplatí na to především turisté, kteří zřejmě přijdou o infocentrum, peníze nebudou ani na udržování lyžařských stop. A to nejen tady, ale i třeba na Modravsku.

Smyslem novely mělo být spravedlivější rozdělení daní. Od roku 2013 dostane naprostá většina obcí a měst v republice od státu více než dosud. Výjimkou jsou jen velká města Praha, Ostrava, Brno a Plzeň, ale také některé šumavské vesničky.

Zaměstnancům obce hrozí vyhazov

„Prášily přijdou o zhruba čtyři miliony korun, což jsou pro nás zhruba dvě třetiny rozpočtu. Budeme muset začít výrazně šetřit. Nebudeme mít na investice, a to zejména do cestovního ruchu," řekl Deníku místostarosta Prášil Josef Rada. Reálně podle něj proto od příštího roku hrozí uzavření infocentra, které slouží turistům, šetřit obec bude i na údržbě lyžařských tras, která ji ročně stojí několik stovek tisíc korun. Podle Rady je možné, že s údržbou obec přestane úplně a běžkaři tak budou mít na Prášilsku utrum. „Budeme muset asi sáhnout i k propouštění. Ze tří lidí, které má obec na technické práce, například uklízení sněhu, by asi zbyl jen jeden. Výrazně nižší příjmy pocítí i občané, například tím, že sníh se bude uklízet jen ráno a večer. A co je velmi důležité, do budoucna nebudeme mít finance na spoluúčast při dotačních akcích. Museli bychom je tak výrazně omezit," vysvětlil místostarosta Prášil, které mají zhruba sto sedmdesát obyvatel.

Zbude 15 procent

Nespokojenost s novelou zákona neskrývají ani v Modravě, kde žije osmdesátka obyvatel. „My přijdeme o zhruba tři a půl milionu korun, což je 85 procent částky, kterou jsme dosud od státu dostávali. Výrazně proto poklesne servis návštěvníkům. Jestli byl někdo zvyklý, že obec Modrava utrácela čtyři sta tisíc korun za údržbu běžeckých tratí, tak už je neutratí. Jestli byl někdo zvyklý, že obec protahovala v zimě cesty pro pěší, tak už je protahovat nebude."

„To vše jsme dotovali z rozpočtového určení daní," upozornil modravský starosta Antonín Schubert. Tato obec má sice poměrně slušné příjmy z daní fyzických osob, takže její celkový rozpočet tolik neutrpí, přesto nechce na péči o svůj velký katastr doplácet. „Peníze, které máme z daní fyzické osoby, nejsou peníze z daní turistů ani národního parku, to jsou peníze občanů obce a půjdou tedy na rozvoj obce. Nebudeme z toho dotovat turistický ruch," prohlásil Schubert.

Méně naplněnou kasu bude mít od příštího roku i Čachrov. „Oproti Prášilům jsme na tom relativně dobře, ale stejně jako oni doplácíme na velký katastr. Přijít bychom měli o asi šest set tisíc korun, což je zhruba polovina částky, kterou například ročně doplácíme na provoz školy. Takže někde budeme muset šetřit a doplatí na to místní, protože budeme například méně opravovat cesty," posteskla si Jana Kocurová, starostka Čachrova, kde žije zhruba pětistovka lidí.

Miliony navíc

Jinde ale novela zákona o rozpočtovém určení daní potěšila. „Věřím, že nové financování obcí pomůže zastavit vyklidňování venkova a nastartuje nový rozvoj našich regionů," neskrývá spokojenost Josef Bartoněk, předseda Sdružení místních samospráv ČR, které změny v rozpočtovém určení daní prosazuje od počátku své existence. Pozitivně novelu vidí i sušický starosta Petr Mottl. „Myslím, že to je dobrá věc. Je to velmi slušný kompromis a dobré řešení pro všechny. Podle mého názoru je to lepší než to, co bylo doteď, kdy například Modrava či Prášily měly díky velkým katastrům léta hojnosti," uvedl Mottl. Sušice by měla díky novele získat ročně navíc zhruba osmnáct milionů korun. A s ní si polepší i většina obcí a měst na Klatovsku.