Vzácný dravec, který hnízdí na sedmi místech na celém území NP a CHKO Šumava, právě v těchto dnech připravuje svá mláďata na vylétnutí z hnízda.

„Jakýkoliv hluk může ptáky vyrušit a způsobit předčasné vylétnutí mláďat z hnízda. Ta by se pak stala snadnou kořistí pro predátory, nebo už by se nedokázala vrátit zpět do hnízda a zahynula by," upozorňuje mluvčí parku Pavel Pechoušek.

Zaměstnanci parku hlídají, aby do blízkosti hnízdišť nechodili turisté a sokolí rodinky nerušili. „Přesná místa, kde jsou na Šumavě hnízdiště sokola stěhovavého, nelze s ohledem na jejich bezpečnost a na pravidla ochrany přírody zveřejnit," vysvětluje vedoucí informační a strážní služby NPŠ Petr Šrail. „Na některých místech naši zaměstnanci stojí a vysvětlují turistům důvody omezeného vstupu. Jinde jsou z kapacitních důvodů postavené informační cedule. Museli jsme navýšit služby a některá místa hlídáme ve dne i v noci," dodává Šrail, který má i přímou zásluhu na tom, že se v jednom hnízdě na západní straně šumavského parku na jaře narodila mláďata sokola.

Lezecká skupina informační a strážní služby, jejímž je členem, v loňském roce upravila skalní plošinu ve zhruba desetimetrové výšce, aby umožnila sokolímu páru bezpečně hnízdit.  „Ten už se o to pokoušel několik let, ale hnízdění bylo neúspěšné," uvádí Šrail.

Pro sokola stěhovavého, který patří mezi zákonem chráněné druhy a je zařazen podle zákona o ochraně přírody a krajiny i do červených seznamů mezi kriticky ohrožené druhy, je Šumava historickou i současnou hnízdní oblastí.

Vývoj populace sokola prošel v minulém století značnými změnami. Ještě během 50. let minulého století hnízdil sokol stěhovavý běžně na všech vhodných místech, a to jak na našem území, tak jinde ve světě. V průběhu 60. let z naší přírody téměř vymizel. Jak se později ukázalo, hlavní příčinou bylo používání pesticidů a pronásledování člověkem. Dnes se ale situace postupně zlepšuje.

„Šumava byla v době krize populace sokola pravděpodobně jednou z mála oblastí, kde sokoli v Čechách přežívali. Každý rok mapujeme se zoology z Národního parku Šumava hnízdiště sokolů," říká Jaroslav Hruška z Českého svazu ochránců přírody Plzeňsko. Kontroly hnízdišť jsou prováděny na dálku silným dalekohledem. Zoologové tak ptáky neruší a přitom dokáží zjistit důležitá data o průběhu hnízdění. Na rizikových lokalitách pracovníci informační a strážní služby zajistí jejich střežení. „Když jsme začínali mapovat výskyt sokola v roce 1996, hnízdily na území NP a CHKO pouze dva páry. Dnes se díky důsledné ochraně tohoto druhu na území zvýšil počet hnízdišť na sedm," pochvaluje si Hruška.