Jak zjistili pracovníci Muzea Královského hvozdu v Nýrsku, kteří poklad vykopali, pověst o stříbrném pokladu zakopaném někde v okolí školy se ve Strážově v ústním podání udržela několik stovek let.

„Slíbili jsme, že první uvidí vystavený poklad Strážováci, a tak jsme jej vystavili na strážovské pouti. Několik návštěvníků pak začalo vzpomínat, jak v padesátých letech minulého století ve škole tehdejší ředitel František Virt stával u okna do zahrady a říkával: Děti, tady někde na zahradě je zakopaný poklad. Takže se o něm musel nějakým způsobem dozvědět,” popsal první informace o existenci nějaké pověsti o pokladu ředitel nýrského muzea Karel Velkoborský. Další informace získal od strážovského kronikáře, jehož tchán bydlel naproti školní zahradě, vedle měl další pozemek, a celý život prý hledal hrnec se stříbrňáky, který tam někde měl být zakopaný.

„Ze získaných informací jsme vyvodili možný závěr: O rodině, která poklad zakopala, se vědělo, že je bohatá. Poklad totiž tvořily mince vysoké nominální hodnoty, pražské a míšeňské groše. Mohlo jít například o na poměry pohraničí a tehdejší dobu poměrně zámožného obchodníka. Válečné nebezpečí, kvůli kterému poklad zakopala, pak rodina nepřežila. Když pak do opuštěného stavení přišla nějaká obecní komise, aby udělala soupis majetku, zjistila, že po bohaté rodině nezůstala „ani vindra”. Takže se nabízelo, že své peníze stihli zahrabat. Od té doby se tradovalo, že někde v dané části Strážova je zakopán poklad. Poklad byl datován zhruba do poloviny 15. století, pět set padesát let se tedy ústně, písemné prameny neexistují, předávala informace o pokladu, který jsme skutečně letos na jaře objevili,” nastínil možný vznik pověsti o strážovském pokladu Velkoborský.

Na začátku stál náhodný nález několika mincí začátkem 90. let 20. století. „Desetiletý kluk je tenkrát našel při terénních úpravách na hromadě hlíny a od té doby je měl doma. Když jsme se o tom začátkem letošního roku dozvěděli, podařilo se nám nálezce kontaktovat, on pak mince našemu muzeu věnoval a řekl nám, kde je přibližně našel,” popsal první stopu k pokladu Velkoborský. Na přelomu května a června na určeném místě pak skutečně Velkoborský s několika spolupracovníky našel sto osmdesát dva stříbrných mincí, grošů Karla IV., Václava IV. a saských knížat ze 14. a 15. století, i zbytky keramické nádoby, pravděpodobně džbánu.

V současné době jsou mince vystaveny v muzeu v Nýrsku, kde si je zájemci mohou prohlédnout ještě do 27. listopadu. „Pak poklad poputuje do Západočeského muzea v Plzni k dalšímu zkoumání. Bude přesněji datován a vydána závěrečná zpráva, což bude trvat minimálně půl roku. Potom se poklad vrátí do Nýrska jako dlouhodobá zápůjčka,” doplnil Velkoborský. Muzeum v Nýrsku může mít poklad pouze zapůjčený, podle zákona je totiž majetkem Plzeňského kraje stejně jako stříbrný poklad nalezený při rekonstrukci náměstí v Kašperských Horách v roce 2009.