„Pokud podnik propustí zdravotně postiženého zaměstnance, musí tuto skutečnost nahlásit úřadu práce, ale nárůst jsme nezaznamenali,“ řekl Zdeněk Vítek z klatovského Úřadu práce. Uvedl také, že propuštění zdravotně postiženého zaměstnance není příliš časté, většinou je to v souvislosti s odchodem do starobního důchodu.
Zdravotně postiženým ovšem reforma skutečně nepomohla. Nejvíce se snížení příspěvků dotkne tzv. chráněných dílen (musí zaměstnávat aspoň 60 % osob se zdravotním postiženým).
„Reforma ztíží pozici handicapovaných na trhu práce i provoz chráněných pracovišť,“ řekl Deníku předseda Svazu zdravotně postižených Šumava Miroslav Horyna, „lidé s částečným invalidním důchodem přitom pracovat musí, protože z důchodu se neuživí.“ Další zhoršení podle něj bude znamenat i hrazení prvních 14 dnů nemocenské zaměstnavatelem, protože z důvodu vyšší nemocnosti zdravotně postižených by pro potenciálního zaměstnavatele znamenali větší výdaje. Přitom pro handicapované je zaměstnání důležité i z psychologického hlediska, z důvodu jejich začlenění do společnosti.
V současné době podnik buď musí zaměstnávat určitý počet zdravotně postižených, nebo odebírat výrobky od podniku s aspoň polovinou zaměstnanců zdravotně handicapovaných, nebo platit odvod do státního rozpočtu. „Pro zlepšení situace preferujeme hlavně zvyšování zaměstnanosti nebo odvody, které by ovšem nešly do státního rozpočtu, ale do zvláštního fondu na dotace chráněným pracovištím,“ řekl dále Horyna.