„Metoda tohoto fotomonitoringu je postavená na tom, že každý rys má svůj jedinečný vzor kresby na srsti a je možné jej pomocí fotopastí opakovaně identifikovat v čase a prostoru. Tato nekontaktní a naprosto šetrná metoda je tak velmi vhodná pro zjišťování informací o životě jedinců i stavu celé populace,“ vysvětlil zoolog Správy NP Šumava Luděk Bufka.
Z výsledků společného rysího monitoringu vyplývá, že od počátku sledování v roce 2009 vzrostla ve studijním území v národních parcích hustota populace všech rysů starších jednoho roku, tedy mimo koťat závislých na matce. Před deseti lety byla hustota na území obou národních parků 1,3 rysa na 100 km², v zatím poslední sezóně 2018/2019 tato hodnota činila 1,8 rysa na 100 km². „Zároveň bylo zjištěno, že ačkoliv dochází k těmto výkyvům, početnost nejdůležitější složky populační struktury – rozmnožujících se samic – je víceméně stabilní ve sledovaném jádrovém území,“ dodal Bufka.
„Výsledky monitoringu v národních parcích, společně s předběžnými výsledky z fotomonitoringu v celé oblasti výskytu, získané v rámci dalších projektů, jako projektu 3Lynx, který je financován z programu INTERREG Central Europe, naznačují, že se stav rysí populace celkově mírně zlepšil v rámci širší oblasti výskytu celé česko-bavorsko-rakouské rysí populace," doplnila zooložka Správy NP Šumava Elisa Belotti.
