Lije jako z konve, ale na návsi v malé vesničce Černíč na Horažďovicku stojí několik místních seniorů. Čekají na pojízdnou prodejnu. „Mám objednaný chléb a rohlíky. Ale vzala bych si ještě čočku, kvasnice a nějaké koláčky. A máte banány?“ ptá se 83letá Milada Mlynaříková. Ta si projekt, který je unikátní v celé republice a který budí zájem i v zahraničí, nemůže vynachválit. „Nakupovat sem chodím úplně pokaždé, kupuji, co je třeba. Já mám tři děti, jsou hodné, ale bydlí daleko. Pojízdná prodejna je pro mě velká pomoc, navíc jsou velmi milí, ochotní,“ pochvaluje si.

Pojízdné prodejny jezdily v republice už před desítkami let, výjimečné na této je, že není soukromá, ale provozuje ji Dobrovolný svazek obcí Horažďovicko. Aby mohla fungovat, jednotlivé obce zakoupily potřebný automobil a provoz dotují.

OBCÍM POMOHL KRAJ

Myšlenka se zrodila už na přelomu let 2016 a 2017. Tehdy se rozhodl skončit Jaroslav Houdek, který v regionu celé roky jezdil s pojízdnou prodejnou. „Přispěl k tomu jeho věk, zavádění EET a další faktory,“ vzpomíná manažer DSO Horažďovicko Václav Vachuška. Starostové stáli tehdy před rozhodnutím, co dál, své občany nechtěli o oblíbenou službu připravit. „Abyste takovou službu udržel, musí být výhodná zároveň pro podnikatelský i veřejný sektor. To není lehké skloubit. Tenkrát jsem inicioval nápad, že bychom si pojízdnou prodejnu mohli pořídit jako svazek obcí. Když budeme mít auto, bude snazší najít provozovatele. To se ukázalo jako správná myšlenka, ta cesta ale byla poměrně delší, museli jsme sehnat finanční prostředky. Auto stálo jeden a čtvrt milionu. Nemůžete po tak malých obcích chtít, aby každá dala třeba sto tisíc korun. Nakonec pomohl Plzeňský kraj, který vůz financoval ze dvou třetin,“ popsal Vachuška.

Služba se rozběhla před rokem a půl a dnes úspěšně funguje. Prodejna, kterou provozují Kateřina Švarcová a její přítel Daniel Motlík, má aktuálně celkem 27 zastávek, z toho tři se opakují, zajíždí se tam v úterý i ve čtvrtek. Nyní již neobjíždí vesničky jen na Horažďovicku, ale zajíždí i na sousední Blatensko či do Rejštejna na Šumavě.

VEZLI I STROMEČEK

Pojízdná prodejna nabízí zboží, které si pořídíte v klasickém vesnickém konzumu. „Snažíme se mít vše, co si lidé přejí. Když něco nemáme, doplníme. Pořád se snažíme dávat něco nového, zkoušet, podle poptávky. Pokud si lidé něco přejí, snažíme se jim vyjít vstříc, vezli jsme už i vánoční stromeček,“ prozrazuje Švarcová, podle níž jsou tradičním zákazníkem ženy od 60 let. Chodí pravidelně, dělají i velké nákupy. „Co se týče supermarketů, tak jejich akcím nejsme schopni konkurovat, ale jinak se dá říci, že naše ceny jsou s nimi srovnatelné a někdy jsme i levnější. Snažíme se držet hladinu s Tescem a podobnými. Určitě nejsme předražení, vesnické konzumy jsou dražší,“ myslí si Motlík.

Na něj i jeho partnerku čeká na každé zastávce několik zákazníků, většinou čtyři až pět. A služby si chválí. „Nakupuji pravidelně, v oba dny, kdy sem zajíždějí. Staví nám před vraty, je to velká pomoc. Kupujeme tady vše, co potřebujeme pro domácnost,“ říká jedna z pravidelných zákaznic, Marie Metličková (69) z Velešic.

Mnohde berou příjezd prodejny i jako společenskou příležitost k setkání a popovídání si.

DESET TISÍC ROČNĚ

Aby se udržely přijatelné ceny a služba fungovala, musí starostové prodejnu dotovat. Za každou zastávku příslušná obec doplácí ročně 8000 korun bez daně. „Je to pro ni mnohem výhodnější, než kdyby dotovala vlastní prodejnu, kde by obchod byl otevřen například dvakrát týdně dvě hodiny,“ myslí si Vachuška. „Zvažujeme, že služby ještě rozšíříme. Například o prodej regionálních potravin nebo tím, že na trase budeme fungovat jako regionální kurýr. Lidé si budou moci poslat třeba dopis, zvažujeme symbolickou jednotnou cenu pět korun,“ dodává.

DSO Horažďovicko je jediný spolek v republice, který tuto službu provozuje. Nneí proto divu, že úspěšný projekt budí zájem i v jiných částech republiky, například na Berounsku či v hornatých oblastech. Teď se dokonce přijede na pojízdnou prodejnu podívat delegace z Gruzie, kde by v oblasti Tsageri také rádi tuto službu zavedli.