Rybník od loňského roku střeží vodník, který má u sebe i hrníčky s miskou, ve které jsou putovní kamínky, které si mohou kolemjdoucí vzít na památku. Hned vedle vykouzlí lidem úsměv velké veselé telátko a prasátko z balíků slámy. Původně byly její plány mnohem rozsáhlejší. „Chtěla jsem, aby se měli lidé z obce chodit na co dívat. Jsem činný člověk, pořád musím něco vymýšlet a dělat. Když mě něco napadne, tak to chci hned udělat, aby to tady nebylo takové jednotvárné. Každý rok se snažím něco vymyslet, měli jsme tady včelí medvídky, které jsme uklidili a vymysleli něco nového. Chtěla jsem letos dělat vláček i s vagónky, na což bych potřebovala ale dvanáct balíků slámy, to mi ale neprošlo a nikdo mi jich tolik nemohl dát, tak jsem musela zmírnit nároky,“ řekla s úsměvem Marešová, která přiznává, že jí ochotně pomáhají mnozí lidé.
Aby zvířátka nebyla u rybníka o samotě, rozšířila žena expozici ještě více. „U mojí maminky jsme našli ještě staré stroje ze statku, tak jsme si řekli, že bychom tady udělali takovou výstavku. Dlouho jsem sháněla staré kolo, ale i to se podařilo sehnat. Pracovali jsme na tom společně s vnoučkem Matýskem asi týden, teď mi to tam chodí i obsekávat sekačkou. Pojmenoval také zvířátka, telátko je Ferda a prasátko Hugo,“ dodala Marešová.
Na zvířátka i stroje se jezdí dívat lidé z okolních obcí i vzdálenějších. Chodí přes obec na procházku nebo jezdí na kole. Mnozí už vědí, že tam taková výstava je každý rok a těší se na nové nápady.
