O poslední velké výpravě, a sice do unikátní oblasti v Indonésii, jsme se bavili s předsedou organizace Miloslavem Svatošem.

Proč právě Indonésie?

„Indonésie je pro sportovní potápění jednou z nejpříhodnějších oblastí. Je tomu tak z mnoha důvodů: za prvé lze mluvit o největší rozmanitosti živočišných a rostlinných druhů nad i pod vodou žijících. Lze se zde setkat například s druhem rejnoka manty, a dokonce i s exempláři ryby měsíčníka svítivého, o kterém věda mnoho neví, ačkoli dorůstá až dvou tun hmotnosti. Je to ryba citlivá na proudy, které prochází oceánem, a tak se s ní nelze setkat jen tak," říká Svatoš.

Indonéský ostrov, který potápěčská skupina z Horažďovic letos navštívila nese název Nusa Penida a je situován jihovýchodně od Bali. „Bali je dnes již hodně poznamenáno turismem. Zato Nusa Penida je svět sám pro sebe. Ačkoli se Bali a Nusa Penida nacházejí jen kousek od sebe, jde o dva rozlišné světy, a to dokonce i co se týká živočišných druhů. Každý z potápěčů toužil uvidět velké ryby, třeba rejnoky manta a jiné. Těch a podobných lze v okolí Nusa Penidy spatřit opravdu velké množství. Manta je proti všem předpokladům plachá, jednou jsme se potápěli s několika najednou," vysvětluje Svatoš zatímco prezentuje vybrané fotografie z výjezdu, a dodává: „Byl jsem se potápět v mnoha končinách světa, ale Nusa Penida patří podle mě mezi nejhezčí místa.. Je to nádherný kus přírody, tak rozmanitý, že to jinde nelze uvidět. Moc jsme se na výpravu těšili, konečně zážitek, který jsme si přivezli, nezaostal za očekáváním."

Potápění na Nusa Penidě

Potápění se v oblasti Nusa Penidy není určeno začátečníkům. Zejména proto, že v oblasti se střetávají proudy Tichého a Pacifického oceánu. „Proudy jsou přítomné neustále, proto bylo třeba nejvyšší opatrnosti. Naštěstí jsme s kolegy měli k dispozici radu zkušeného místního doprovodu, který pohyb potápěčské skupiny sledoval z lodi na hladině. Neexistovalo se od skupiny odpojit a podobně, to by bývalo mohlo přinést velké potíže. Bylo nutné mít dobrý odhad a bezpodmínečně dodržovat pokyny místních, s potápěním v proudech více obeznámených," uvádí předseda potápěčského klubu. Dodává, že ponory byly prováděny technikou tzv. driftu, kdy je potápěč po ponoru unášen proudem, jenž mu dovolí překonat vzdálenost až šesti kilometrů za hodinu.

Několik zajímavostí o ostrově

Odlišnost výjezdu od ostatních byla dána bohatostí života, proudy, ale také bohatstvím korálů. V neposlední řadě lze mluvit o lidské populaci na ostrově. „Ačkoli jsou obyvatelé chudí, jsou spokojeni. Na rozdíl od nás, kteří se neustále za něčím dereme. Oblast je zaostalá, lidé se živí povětšinou sběrem mořských řas. Zajímavé byly projevy víry u obyvatelstva. Jednoho dne bylo jasné, že se potápět nebudeme. Nad ostrovem podle místních zavládl zlý duch, což pro všechny znamenalo ustání od činností, aby duch nebyl rušen a v klidu odešel. Byli jsme přítomni ceremoniálu vyprovázení ducha, při němž jsme mimochodem jako jediní lidé s bílou barvou pleti působili jako atrakce a taky možnost výdělku," uzavírá vyprávění Svatoš.