Martin Kůta jich každý rok pro tuto příležitost uplete několik stovek, od těch nejmenších až po ty dvoumetrové.Se svými výtvory objíždí velikonoční trhy po celém kraji a prodává je. „První pomlázku jsem upletl ještě jako kluk. Naučila mě to moje babička,“ vzpomíná, jak se ke svému koníčku, který je mu částečně i obživou, dostal. „Když jsem začínal, dlouho mi trvalo, než jsem našel ten správný grif,  aby  pomlázky vypadaly hezky,“ dodal Kůta.  „Nejhezčí a nejpevnější pomlázka je z dvanácti proutků. Nejjednodušší je ale z osmi. Důležité je mít vrbové proutky z košíkářské vrby. Dnes se ale používají i jiné materiály. „Proutky svážeme dohromady a uděláme na jednom konci rukojeť. Pruty si rozdělíme na dvě poloviny po čtyřech,  krajní vždy překládáme přes zbylé a poté spodem prostrčíme opět na kraj,“ popisuje. Vysvětlit, jak uplést správnou pomlázku, podle něj není jednoduché. Nejtěžší je prý nachystat pruty, pak už to jde jako po másle. „Jednu pomlázku dokáži uplést klidně za pět minut,“ tvrdí prodejce a sám své umění rád předvedl. Za svůj život prý už vyrobil několik stovek, možná tisíců pomlázek. „Jsem rád, když se lidem moje výrobky líbí a mají z nich radost. Zdobím je tradičně pentlemi. Používají se  hadrové mašle i lesklé materiály, kterým nevadí vlhko ani déšť,“ dodal Kůta, který na náměstí Míru v Klatovech nabízí své pomlázky již řadu let. „Nedovedu si svůj život bez pomlázek a trhů vůbec představit,“ dodal prodejce.