Padesátiletý Jiří Kyška o sobě tvrdí, že je v klatovské nemocnici již inventář. K pitvání se dostal ve svých pětatřiceti letech. „Neměl jsem tehdy zaměstnání a známý František Rácz mi řekl, že je u nich místo na soudním lékařství. Druhý den jsem tam šel, koukal jsem se na pitvu a zjistil jsem, že mi to nijak nevadí,“ vzpomíná Kyška a dodává, že na soudním lékařství to bylo o něčem jiném než na patologii v nemocnici, kam později nastoupil a kde se pitvají pouze lidé, kteří zemřeli v nemocničních zařízeních v okrese.
„Tady už nejsou sebevrazi ani zavraždění, ale často mi bylo a občas stále je do breku, když musím pitvat děti. Hrozné pro mě je i to, když otevírám své známé a kamarády,“ konstatuje Jiří Kyška, jehož náplní práce je to, že otevře člověka a vyndá orgány, které následně lékař prohlédne a zjistí příčinu smrti. Potom vrátí orgány zpět a člověka zašije.
V poslední době na klatovské patologii zkoumají stále častěji uříznuté ženské prsy. „Ve většině případů jde o rakovinu. Proto bych chtěl apelovat na ženy, aby nezanedbávaly prevenci a zašly si včas na mamograf. Svoji manželku jsem tam již objednal,“ říká Kyška, který je ze své praxe zvyklý již na ledacos. Nepřekvapí ho obrovské ledvinové či žlučové kameny větší než vejce nebo to, že má mrtvý po různých operacích srostlé orgány tak, že je nemůže vyndat po jednom, ale všechny naráz. Za tu dlouhou dobu, co pracuje na patologii, dokáže bravurně poznat metastázy, nádory, infarkty, mozkové příhody atd. „Německy ani anglicky neumím, ale latinsky, což je jazyk lékařů, umím velmi dobře,“ doplňuje Kyška. Často musí Jiří Kyška vyndat z těla nebožtíka kardiostimulátor. „Jsou to drahé věcičky. Nevím, co s nimi mám dělat, nikdo je nechce. Je škoda je vyhodit, když by tam často stačilo jen vyměnit baterie či je drobně opravit a mohly by ještě posloužit jiným, ale to by asi výrobci přišli o kšeft,“ dumá Kyška.
Podle Kyškových dlouholetých zkušeností umírá prý nejvíce lidí zjara a na podzim. V současné době je prý „mrtvá“ sezóna.
Jiří Kyška si nemůže vynachválit současnou podobu klatovské patologie. „Před dvěma lety nám patologii zrekonstruovali a musím říci, že je to markantní rozdíl. Je zde vše nové, lesknoucí se novotou a čistotou. I zázemí pro zaměstnance je bezvadné, cítíme se zde velmi dobře, a to nejen já, ale i vedoucí lékař Marek Greda, primář Stanislav Náměstek, ale i děvčata z laboratoře,“ konstatuje.
Zajímalo nás, jak působí pitvání člověka na studenty. „Chodí sem hlavně studenti ze zdrávky a musím říci, že jsou ti mladí dost otrlí. Nikdo mi tu neomdlí, spíše je to nezajímá,“ dodává Kyška, který, ačkoliv sám lidi pitvá, si po své smrti rozhodně nepřeje, aby ho někdo otevíral. „Co v sobě mám, to vím a nikdo jiný to vědět nemusí,“ říká na závěr Jiří Kyška.