„Zapojili jsme do přípravy projektů profesionály. Projekty budeme financovat ze svých zdrojů a hlavně z grantových peněz. Samozřejmě že ne vše najednou, ale postupně, jak se budou otevírat jednotlivé grantové výzvy. Důležité je, že jsme s předstihem připraveni, což se ještě před rokem a půl říct nedalo," říká ekonomický náměstek ředitele parku Jiří Kvapil.

Milovníci Šumavy se tak ještě letos mohou těšit například na zrekonstruovanou hájenku na Březníku, dva nové mosty (přes Roklanský potok na Modravě a přes Studenou Vltavu u Černého Kříže, oba kvůli bezpečnosti turistů), další část šumavské cyklomagistrály u Prášil nebo patnáct nově zrekonstruovaných lesních cest po území Národního parku Šumava, které budou sloužit pěším i cyklistům.

„Spokojenost turistů je pro nás na prvním místě. Musíme jim proto vytvářet podmínky, které je na Šumavu budou lákat. Přijímáme spoluzodpovědnost za regionální rozvoj. Turistická infrastruktura musí být šetrná k přírodě a přitom pojmout kapacitu stále náročnějších návštěvníků. Budujeme moderní národní park, kde má vedle divočiny prostor i zhýčkaný turista. Inspirujeme se v národních parcích celé Evropy, protože jsme přesvědčeni, že jedině tak může Šumava obstát v silné konkurenci," vysvětluje ředitel národního parku Jiří Mánek.

Miliony do center

Suverénně největšími projekty jsou dvě návštěvnická centra Zoologického programu Správy NP a CHKO Šumava. Jedno na Kvildě a druhé na Srní. Tam se budou moci návštěvníci dostat přímo mezi vlky, kteří tam budou mít velký výběh, a na Kvildě pak uvidí zblízka jeleny a divoká prasata. Projekty se mezi turisty setkaly s nadšením, ale i s tvrdou kritikou. „Oba projekty jsou v celkové hodnotě 130 milionů korun a obě centra se začnou stavět ještě tento rok. Prostředky poskytnul Státní fond pro životní prostředí ČR," doplnil mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek.

Podle ředitele Mánka má pozitivní vliv na hospodaření národního parku fakt, že jeho vedení se začalo chovat jako běžná firma, a nikoli státní instituce. Správa parku přestala plýtvat prostředky na různé právní služby či nesmyslné projekty, zavedla řadu úsporných opatření, jako jsou GPS ve služebních automobilech, vzrostly příjmy na ubytovnách i informačních střediscích a hlavně se na Šumavě začalo správně a průhledně zpeněžovat dřevo z šumavských lesů. „Kácíme mnohem méně dřeva, než tomu bylo v minulosti, přitom z jeho prodeje máme stejný zisk. Zdravá a funkční ekonomika tak jde ruku v ruce s ochranou přírody," uzavřel Mánek.