Otevřte kufr auta. Vše co vidíte, může být od Borgers

Ten princip vypadá vlastně hrozně jednoduše. Stačí vzít staré zdrchané hadry, rozemlít starou petku, kelímek z pikniku či použitou skleněnou lahev a máte ideální materiál pro výrobu špičkových dílů do aut. Společnost Borgers začínala v druhé polovině 19. století dodávkami polstrování kočárů, pak se vývoj začal obracet na modernější přibližovadla – na automobily. Stačí se podívat do kufru Mercedesu, Porsche, BMW nebo jiné světové značky aut a nejspíš v něm najdete výrobek české odnože světoznámé firmy – obložení zavazadlového prostoru či lehounké , ale bytelné odkladové plato. Borgers CS vyrábí také obložení opěradel nebo textilní obložení podběhů kol, u velké části modelů je zodpovědný za akustiku aut.

Příští rok oslaví firma, která vznikla na severu Německa, 150 let od vzniku, na Rokycansku si pak přiťuknou na to, že Borgers CS bude už v tomto regionu přesně 20 let. Pro oblast východně od Plzně má toto rozhodnutí zásadní význam. Ve čtyřech závodech společnosti pracuje v současnosti téměř 2700 lidí. „V samotných Rokycanech zaměstnává společnost více než 40 procent produktivního obyvatelstva a není výjimkou, že u nás pracují celé rodiny," upřesňuje jednatel společnosti Borgers CS Luboš Šabacký.

Právě on spolu s jednatelem firmy Uwe Hengstermannem odpovídali na dotazy Deníku.

Co tedy firma vlastně vyrábí?
Uwe Hengstermann (U.H.): Vyrábíme textilní výrobky pro osobní automobily, pro vnitřní prostory i exteriéry, které dělají auto pěkným a zároveň ho odhlučňují. Když otevřete kufr auta, vlastně vše, co vidíte, může být od Borgers.
Každý den vyrobíme 200 tisíc dílů, což představuje 100 nákladních aut, jež opouštějí brány našich závodů a směřují k zákazníkům, kteří jsou po celém světě.

Jak je na tom společnost Borgers CS po ekonomické stránce v porovnání s konkurencí?
Lubor Šabacký (L.Š.): Od roku 2008 zvýšila společnost obrat o 40 procent, což je výrazně nad celkovým růstem trhu. Pro letošní rok plánujeme růst zhruba o pět procent. Společnost výrazně rozšiřuje portfolio nabízených produktů, především pak novými produkty pro obložení opěradel. Budeme tak atakovat obrat šesti miliard korun. To je myslím významné i na poměry Plzeňského kraje.

Jakým způsobem se to odráží na zaměstnanosti?
L.Š.: Společnost aktuálně zaměstnává téměř 2700 pracovníků, pro letošek počítá s přijetím dalších 150 zaměstnanců. Jedná se především o profese ve výrobě, ale i logistice a údržbě a dalších obslužných procesech. Jen pro zajímavost: v našich provozech pracuje více než 40 % produktivního obyvatelstva Rokycan, není výjimkou, že v naší společnosti pracují celé rodiny.

Nezaměstnanost je v poslední době hodně nízká. Jak moc si můžete vybírat při náboru?
L.Š.: Na Rokycansku je, i díky naší firmě, nezaměstnanost kolem čtyř procent, výběr je tedy hodně omezený. Přesto se nám personál nabírat daří, i z toho je patrné, že jsme vnímáni jako stabilní zaměstnavatel. Od počátku letošního roku jsme posílili tým celou řadou vysoce kvalifikovaných zaměstnanců a je potěšující, že jsme kladně vnímáni i v odborných kruzích. Plusem je pochopitelně i slušné ohodnocení zaměstnanců.

Kolik tedy berou peněz?
L.Š.: Ve výrobě se plat pohybuje kolem 21 tisíc korun, u kvalifikovaných profesí je to více, tam jsme možná mírně nad průměrem trhu.

Vychováváte si nějak budoucí pracovníky? Spolupracujete se školami?
L.Š.: Rozjeli jsme program úzké spolupráce se středními školami zaměřený na technické vzdělání, v Plzni je to SOU elektrotechnické, studenti k nám dochází na praxi. Chceme rozvíjet ale i spolupráci se základními školami a univerzitami – hlavně směrem k technickým oborům a ve vztahu k textiliím – to je příklad vysoké školy v Liberci.
U.H.: Někdy vysíláme naše mladé kolegy do Německa, tam mohou studovat na vysoké škole a zároveň zakusit hodně praxe – dva dny chodí do školy, tři dny pracují. Tento systém bohužel v Česku nastaven není.

Jakou roli ve vaši firmě hraje němčina?
L.Š.: Jsme německou společností, znalost německého jazyka je tedy ohromnou výhodou. Máme česko – německý managment, většina zákazníků i dodavatelů mluví německy. V posledních letech je ve výuce bohužel vidět spíš klesající trend, němčina paradoxně ustupuje do pozadí, většina studentů preferuje angličtinu – jenže i tu často umí pouze průměrně. Na Západočeské univerzitě v Plzni není němčina ani povinným jazykem. Tím region postupně bude ztrácet konkurenční výhodu.
U.H.: Důležitým aspektem je to, že naši zákazníci – třeba od BMW či Porsche – prostě vyžadují, abychom s nimi mluvili německy a my to nemůžeme ignorovat. Snažíme se i v tomto směru navázat spolupráci s obchodní komorou, zatím se to ale moc neposunulo, je to těžká cesta.
L.Š.: V tomto směru jde o celkovou osvětu. Musí vzniknout takový koncept školství, aby produkoval technické a jazykové znalosti. Když bude jasně prezentováno, že toto je podstatné, přinese to výsledky a konkurenční výhodu.

Jak jsou na tom lidé na Rokycansku?
L.Š.: Ti, co u nás pracují a vědí, že díky znalosti jazyka mohou mít výhodu, úspěch, pak ano, ti jsou na tom dobře. Z hlediska škol ale podle mě osvěta chybí, vzniká tady určitý deficit. Musí to být filozofie.
U.H.: I z tohoto důvodu Borgers CS vznikl na Rokycansku. Byli a jsou tady technicky erudovaní lidé, je tu slušná znalost němčiny. V regionu je strojírenská tradice: Kovohutě, Škoda, Favorit. Právě lidi ze zanikajícího Favoritu jsme absorbovali u nás.

Ve výrobních halách se pracuje s chemikáliemi, lepidly. Jak se dokážete poprat s tímto fenoménem?
L.Š.: Chemikálie, lepidla nepoužíváme jen my, s těmi pracuje celá Evropa. My pochopitelně pracujeme s takovými lepidly, která mají nejvyšší standardy, s nejnižším podílem izokyanátů. Přitom spolupracujeme přímo s výrobci lepidel a dalších chemikálií. Rozhodně nikdy nepřekračujeme zákonné limity.

I u vás se ale objevily případy nemoci z povolání.
L.Š.: Máme zájem zcela eliminovat vznik nemocí z povolání, má to pro nás nejvyšší důležitost. Myslím, že se nám to daří, ukazuje to klesající trend. Investujeme v tomto směru v řádech desítek milionů korun – do moderních odsávacích zařízení, zlepšujeme vybavenost zaměstnanců jednotlivými ochrannými pomůckami. Vidím velký posun také ve zlepšení lékařské péče.

Ta vypadá jak?
L.Š.: Tam jsme nastartovali program v návaznosti na problémy, které nastaly při vstupních prohlídkách i v preventivní péči. Nástupní podmínky byly revidovány tak, aby společnost eliminovala rizika pro budoucí zaměstnance. Spolupracujeme s Krajskou hygienickou stanicí, pravidelně se provádí měření hodnot nebezpečných látek. Z hlediska vývoje vidím potenciál hlavně v preventivních kontrolách, sledujeme v této oblasti zaměstnance neustále. Může se stát, že někdo negativně reaguje na dané prostředí – už svoji fyziologickou podstatou. Stejně tak, jako v průběhu života může propuknout alergická reakce na látku, se kterou jste do té doby běžně přicházeli do styku. V rámci společnosti v takových případech můžeme nabídnout jiné uplatnění. Na druhé straně máme zaměstnance, kteří tady dělají i 15 a více let a nemají žádné problémy.

Na koho se vztahují častější preventivní prohlídky?
L.Š.: Principiálně lékařská péče platí pro všechny lidi z výroby – tedy i pro ty, kteří se nedostávají z chemikáliemi do kontaktu permanentně – pro údržbáře, obslužný personál, logistiku.

Konkurence v automobilovém prostředí je obrovská. Co děláte, abyste byli úspěšní?
L.Š.: Máme kvalitní technologie a kvalitní personál, bez toho bychom nemohli růst.
U.H.: Kdybychom nepoužívali nejmodernější technologie, tak bychom na trhu vůbec neuspěli. Důležitá je pak další věc. Jsme nejen výrobcem a dodavatelem dílů pro auta, ale i vývojáři produktů, které poté dodáváme výrobcům aut. Naše společnost pokrývá celé spektrum výroby od prvopočátku: zpracujeme vlákno, vymyslíme a vyrobíme produkt podle specifikace vozu ve spolupráci se zákazníkem a poté zajistíme i logistiku – v podstatě výrobek přistavíme na pás výrobní linky.

Mluvíte o vláknech, která jsou na začátku. Co si pod tím můžeme představit?
U.H.: Minimálně 50 procent materiálů je recyklovaný odpad, známý ze žlutých kontejnerů Recyklační společnosti dodávají vlákna třeba z kelímků používaných při pikniku nebo z pet lahví od minerálky. Využívá se i použité sklo. Používání recyklátů je šetrné k životnímu prostředí, patří to k filozofii společnosti.

Vyrábíte ale i z textilu?
U.H.: Jasně, komponentem je i příměs bavlny, kterou získáváme ze zdrhané textilie. Ta byla důležitá hlavně na začátku fungování firmy v severním Porýní. Silnou pozici tam zaujímal textilní průmysl, bylo tedy z čeho brát.

Podporovali jste taky místní cyklistiku, v Rokycanech se jezdil kriterijní závod GP Borgers. Trvá tato podpora?
U.H.: Cyklistika je mým velkým koníčkem. Dlouho, 21 let, jsem pořádal kritéria ve svém rodném městě. Po příchodu do Rokycan jsem na tuto tradici navázal, GP Borgers lákala skvělé závodníky. V roce 2008 ale přišla krize a my jsme museli podporu zastavit a všechny aktivity soustředit do udržení firmy.
L.Š.: Borgers je rodinná firma a v příštím roce oslaví 150 let od svého vzniku. Toto výročí bychom chtěli pojmout jako velkou rodinnou oslavu pro zaměstnance společnosti a jejich rodinné příslušníky.