V současnosti se jich tu pohybuje kolem pěti. Také se však ukazuje, že chovatelé hospodářských zvířat nejsou na jejich návrat připraveni.

Po ojedinělých pozorováních vlků na Šumavě v minulosti nastal zlom před čtyřmi lety. Nejprve se tu objevil samec a pak i samice. Dnes tu žije volně kolem pěti vlků – nejvíce v centrální oblasti šumavského národního parku. A na bavorské straně dokonce vytvořili i smečku.

Takové osídlení už není náhodné, ale dá se začít mluvit o trvalé přítomnosti vlků. Zatímco ochránci přírody ho vítají, zemědělci na něj nejsou zjevně připraveni. V roce 2017 řešil jihočeský krajský úřad jednu žádost o náhradu škody způsobenou vlky na Prachaticku a Českokrumlovsku. Letos už deset.

Na otázky o vlcích na Šumavě nám odpovídal Jan Mokrý z oddělení zoologie Správy NP Šumava.

Tyto krásné vlky najdete v návštěvnickém centru národního parku v Srní. Žijí tu v uzavřeném výběhu. Spatřit vlka žijícího volně je velkou vzácností.

Kdy se vlci na Šumavu vrátili a odkud?

Ojedinělá pozorování byla zaznamenána v minulosti, ale po nějakém čase zvíře vždy zmizelo. Záznamy o trvalém výskytu prvního vlka máme od roku 2015. Byl to samec, který přišel z italské alpské populace, což prokázala analýza DNA ze sebraného trusu, kterou nechali provést kolegové z Národního parku Bavorský les. V roce 2016 máme záznamy o druhém zvířeti. Je to samice z polsko-německého pomezí.

Kolik vlků se na Šumavě v současnosti pohybuje?

Vlci se pohybují na velkém území, velikost jejich teritoria jsou většinou stovky čtverečních kilometrů. Žádné zvíře se tak nedrží pouze na Šumavě, ale mohou zavítat i do okolí. V současnosti máme záznamy o výskytu minimálně jednoho vlka v oblasti Lipna, třech vlků v oblasti Srní a jednoho vlka u Nýrské přehrady. Jedná se o údaje z fotopastí, skutečný počet se může lišit a je obtížné ho stanovit.

Za jakých okolností vlci v přírodě vytvářejí větší smečky a za jakých žijí samotářsky nebo v páru?

Smečka je rodina. Ta vzniká tak, že nejprve samostatný dospělý jedinec hledá partnera. Než někoho najde, je sám. Když potká partnerku a klapne to, žijí a loví v páru. V zimě dochází k páření, když se to povede, narodí se v dubnu či květnu vlčata, o která se starají oba rodiče. A tak vzniká smečka.

Zaznamenali jste, že by vlci na Šumavě přivedli na svět mláďata?

Kolegům z Národního parku Bavorský les se podařilo zachytit na fotopasti vlčata v roce 2017.

Je možné současné osídlení vlky na Šumavě už považovat za trvalé?

V současné době můžeme hovořit o trvalé přítomnosti vlků na Šumavě, ale je otázkou, zda budou lidé tuto přítomnost vlků trvale akceptovat.

Jaké jsou evidovány na Šumavě škody, které vlci způsobili?

Pokud vlci uloví volně žijící živočichy, jako například jelena či srnce, nelze mluvit o škodách ba naopak o přínosu pro les. Vlk je potravní oportunista, loví nejdostupnější potravu. Tou se občas stanou ovce či kozy ve snadno překonatelných ohradách bez elektrického proudu a pasteveckého psa.

Kolik pozorování vlků jste zaznamenali v posledních dvou letech?

Evidují se různé pobytové známky, kterými jsou například stopy, trus, moč, chlupy, hlasové projevy a dále záznamy z fotopastí a ojediněle také přímá pozorování.

Kolikrát došlo k pozorování vlků na Šumavě přímo člověkem, tedy kdy ho na nějakou vzdálenost skutečně někdo viděl „na živo“ a nešlo tak jen o nalezení jejich stop?

Nemáme přesné číslo, ale k přímému pozorování došlo v minulosti již několikrát. Většinou mají štěstí hajní či dělníci v lese.

Jaké dopady má návrat vlka pro šumavskou krajinu?

Na rozdíl od člověka jsou zatím malé a těžko je lze vyhodnocovat po čtyřech letech. Rozhodně může mít vliv na chování a početnost spárkaté zvěře, ale i lišek či bobrů.

Kdo a jak by se měl před vlky chránit?

Vlci žijí na jihu Čech hlavně u jihozápadní a jihovýchodní hranice kraje s Německem a Rakouskem. Na Třeboňsku fotopasti zachytily i smečku. Pro běžnou veřejnost nepředstavují vlci větší problém. Kdo se ale musí začít více starat o ochranu před vlky, jsou pastevci. Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) pro veřejnost připravila speciální web www.navratvlku.cz, kde najde všechny potřebné informace.

ČLOVĚK A VLK

V Evropě žije odhadem od deseti do dvaceti tisíc vlků. Přesto tu nebyl 45 let zaznamenán případ zabití člověka vlkem. Pokud vlk na člověka bezdůvodně útočí, je to prakticky vždy, protože má vzteklinu. Ta ale v Čechách nebyla už patnáct let zaznamenána. Ze všech masožravců útočí vlk na člověka nejméně často.

I když jde o plaché zvíře, může se s ním člověk setkat i u lidských obydlí. Většinou ho sem přiláká nějaký zdroj potravy, který stačí odstranit. Možné důvody setkání s vlkem a doporučené reakce shrnuje zmíněný web.

Vlk může ale také být užitečný. Loví totiž volně žijící kopytníky v případě jejich přemnožení. „V současnosti, kdy přemnožená prasata divoká, srnci, jeleni a mufloni brání přirozené obnově lesa, je přítomnost vlka o to potřebnější,“ píše AOPK na svém webu.

V posledních letech o nich slýcháme nepravidelně, jako o dobré zprávě pro ochranu přírody. Jejich počet ale roste a tak je třeba se začít učit s vlky trvale žít.

PASTEVCI

Náhrady škod pastevcům řeší krajské úřady. Jihočeský a plzeňský vyplácely náhrady škod způsobených vlky ve velkém až loni a letos. Na Klatovsku přišli pastevci o více než sto kusů zvířat a škoda přesáhla půl milionu korun. Na Prachaticku a Českokrumlovsku jde také zhruba o stovku hospodářských zvířat a škoda je zhruba 1,2 milionu korun. Případů, kdy vlci loví hospodářská zvířata na Šumavě narůstá. V roce 2017 řešil jihočeský krajský úřad jeden takový případ a letos už deset.

Stát ale pastevcům pomáhá. Mohou ho požádat o dotaci z Operačního programu životního prostředí. Nyní je pro ně vypsána výzva číslo 110, ve které je připraveno k rozdělení čtyřicet milionů korun. Žádat je možné do 6. ledna.

Sát při ochraně před šelmami zemědělcům přispěje například na ohradníky, mobilní salaše, a především na pastevecké psi. „Správně nainstalovaný a udržovaný ohradník zajistí až 80% ochranu před útokem vlka, společně s pasteveckým psem lze docílit až 95% ochrany,“ řekl ředitel AOPK František Pelc.

Novinkou je, že dotace je od konce srpna až stoprocentní. „Doposud byla dotace maximálně 80%. Vzhledem k tomu, že vlci u nás jsou nově a chovatelé si na potřebu proti nim stáda zabezpečovat teprve zvykají, pohyboval se počet žádostí v řádu desítek. Jsme přesvědčeni, že nyní se počet zájemců zvýší,“ vysvětlila mluvčí AOPK Karolína Šůlová.

Pastevcům se nedoporučuje bránit stáda s holí v ruce. Několik jich při tom bylo na jihu Evropy v posledních letech vlky pokousáno.

- Pozorovat vlky na Šumavě lze v návštěvnickém centrum Správy NP Šumava v Srní na Klatovsku.
- Zaměřeno je na šumavské šelmy a nejatraktivnější částí centra je vlčí výběh, který má rozlohu zhruba tří hektarů.
- Výběhem vede třistametrová lávka tři až čtyři metry nad zemí s pozorovacími přístřešky.
- Vstupné se zde neplatí, pouze poplatek za parkování. U centra najdete také dětské hřiště.